cinefest 2026 – psací stroj / kamera

cinefest je přehlídka (nejen) německého filmového dědictví, kterou Národní filmový archiv každoročně pořádá ve spolupráci s hamburským badatelským centrem CineGraph (Hans-Michael Bock, Erika Wottrich). Dramaturgie české části Milan Klepikov.

Aktuální ročník nese název psací stroj / kamera.

Hans-Michael Bock: „Ne – nejde o filmové adaptace literatury, tedy o srovnávání literárních předloh (román, povídka, divadelní hra) s filmem.“ Na letošním cinefestu se zaměříme na spisovatele, kteří sami byli autory nebo spoluautory filmů. To vše v kontextu vývoje německé kultury, politiky, společnosti.

Jaká byla situace v západním a východním Německu, zejména v 50. až 70. letech? Zatímco spisovatelé ve Spolkové republice (převážně z okruhu tzv. Skupiny 47) brali film jen zřídka vážně, v NDR se literáti, zvlášť ti začínající, věnovali oběma oblastem. Kupříkladu Ulrich Plenzdorf napsal v období (mírného) politického uvolnění v sedmdesátých letech Nová utrpení mladého W. Původně (1972) šlo o scénář, ten pak vyšel i jako povídka a nakonec slavil v podobě divadelní hry úspěch i na Západě. Zfilmování se dočkal Plenzdorfův scénář Legenda o Pavlovi a Pavle (1972), v režii Heinera Carowa se stal jedním z nemnoha diváckých evergreenů z produkce NDR. Podobné spoje mezi tištěným a vizuálním médiem byly ve Spolkové republice Německo méně časté.

Kuriózní kariéru – být zakázaný v NDR, odejít do exilu do Prahy a nakonec do Spolkové republiky – měl Manfred Bieler. Když veterán studia DEFA Kurt Maetzig zfilmoval Bielerův kritický, dosud nevydaný, román Králík jsem já, stal se v roce 1965 na nechvalně proslulém 11. plenárním zasedání ústředního výboru strany obětí tzv. „kácení“ (kahlschlag). Všem tehdy komunisty zakázaným filmům se pak začalo říkat „králičí filmy“. Bieler se se svou českou manželkou uchýlil do Prahy, po okupaci Československa roku 1968 pak do Spolkové republiky. Tam napsal rozsáhlé historické panorama o Praze za německé okupace, které v letech 1976 až 1977 zfilmovali Alf Brustellin a Bernhard Sinkel pod názvem Dívčí válka.

Hans-Michael Bock: „V našem programu samozřejmě nemůžou chybět ani původní filmové práce německojazyčných nositelů Nobelovy ceny za literaturu. Elfriede Jelinek (Nobelova cena 2004) zpracovala pro Wernera Schroetera román Ingeborg Bachmann Malina. Peter Handke (Nobelova cena 2019) udržoval dlouholeté úzké partnerství s Wimem Wendersem (mj. Strach brankáře při penaltě, 1971). Goethovo dílo Viléma Meistera léta učednická spolu přetvořili v roce 1974 na road movie s názvem Falešný pohyb. Udělali tak salto zpět k výmarským klasikům. Ostatně: jak Friedrich Schiller, tak Johann Wolfgang von Goethe by s multimédii bezpochyby pracovali, kdyby jim tyto techniky byly k dispozici.“

Program cinefestu se koná s finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti.