Snad žádný český němý film neproslul tolik jako Erotikon Gustava Machatého z roku 1929. Dodnes má v dějinách světové kinematografie své místo, a to nejen díky odvážným milostným scénám. Machatého film se odehrává na půdorysu milostného zklamání, dotýká se ale významných témat své doby - proměňujících se rolí muže a ženy, emancipace, tradice a modernosti.
Vstupenky
Vstupenky jsou dostupné na portále colosseumticket.cz. K dispozici jsou 4 cenové kategorie od 300 do 900 Kč.
O akci
Nyní máte jedinečnou příležitost vidět slavný snímek v digitálně restaurované podobě se zcela novým hudebním doprovodem. Premiéra hudební kompozice skladatelky Jany Vöröšové v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu se uskuteční při slavnostním promítání 20. ledna 2026 od 19:00 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze.
Národní filmový archiv nyní představí Erotikon v podobě co nejvěrnější původní, necenzurované verzi z února 1929, která vznikla díky srovnání filmových kopií z českých a evropských archivů.
Jana Vöröšová patří k výrazným osobnostem současné české hudební scény, která je často přítomna na světových hudebních pódiích. Na úspěšnou spolupráci, kdy Jana Vöröšová doprovodila film Extase novou hudební kompozicí, nyní Národní filmový archiv navazuje i u Machatého Erotikonu.
Divákům, kteří dosud neměli příležitost zažít promítání filmu z němé éry, nabídneme jedinečný zážitek umocněný hudebním doprovodem Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
O Erotikonu
Erotikon patří k vrcholným počinům československé němé kinematografie. Režisér Gustav Machatý zpracoval jednoduchý námět básníka Vítězslava Nezvala o milostném vzplanutí venkovské dívky, kterou přivede do jiného stavu neznámý cizinec. Těhotná žena odejde do města, kde chce tajně porodit. Ačkoli se nakonec z vděčnosti vdá za šlechetného, zámožného a usedlého muže, znovu málem podlehne bývalému milenci…
Výlučnost Erotikonu spočívá především v modernistické formě. Ta z příběhu, jakoby vypůjčeného z červené knihovny, dodnes činí výjimečné dílo. Kompozičně důmyslné záběry, sugestivní světelné kontrasty, podmanivé využívání vizuálních symbolů a dynamický střih jsou dokladem režijního a kameramanského mistrovství. Snímek s mezinárodním obsazením v čele s hereckou hvězdou Itou Rinou byl prodán do zahraničí ještě před svým dokončením. Později na něj Machatý navázal podobně laděným, ale již zvukovým filmem Extase (1932).