Zdeněk Svěrák vstoupil do spolupráce s Filmovým studiem Barrandov jako scénárista současně se svým kolegou z Divadla Járy Cimrmana Ladislavem Smoljakem. Jejich první společné scénáře ke komediím Jáchyme, hoď ho do stroje (1974) a „Marečku, podejte mi pero!“ (1976) režíroval Oldřich Lipský. Zkušený tvůrce veseloher si spolupráci se Svěrákem zopakoval ještě na pohádce Tři veteráni (1983) vycházející z předlohy Jana Wericha.
Smoljak debutoval jako režisér při zpracování vlastního námětu a scénáře napsaného ve spolupráci se Svěrákem k filmu Kulový blesk (1978). Na zachycení největší akce v dějinách stěhování mu ještě vypomáhal Zdeněk Podskalský. V roce 1980 byly realizovány hned dva scénáře dvojice Svěrák-Smoljak: režie Trháku odkrývajícího filmařské prostředí se ujal Podskalský, naopak při výrobě situační komedie Vrchní, prchni si Smoljak vyzkoušel samostatnou režii.
Velký úspěch zaznamenal Svěrák také díky spolupráci s Jiřím Menzlem. Komedii Na samotě u lesa (1976) těžící z fenoménu chalupářství napsal společně se Smoljakem. Scénář Menzlova největšího diváckého hitu, komedie Vesničko má středisková (1985), ale psal Svěrák sám.
V 80. letech vytěžili spoluscenáristé hned ve třech filmech repertoár svého domovského divadla. Realizací snímků Jára Cimrman, ležící, spící (1982), Rozpuštěný a vypuštěný (1984) a Nejistá sezóna (1987) Smoljak zároveň uzavřel svoji režisérskou dráhu.
