Anotace
Celkem čtyřikrát spolupracoval Oldřich Lipský se scenáristou Zdeňkem Svěrákem. Největší divácký zájem zaznamenaly jejich komedie ze současnosti, na nichž se vedle Svěráka scenáristicky podílel také Ladislav Smoljak – Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) a ,,Marečku, podejte mi pero!” Druhý snímek v roce 1976 osobitým způsobem navázal na tradici prvorepublikových studentských komedií Martina Friče Škola základ života (1938) a Cesta do hlubin študákovy duše (1939). Aktéry snímku, který podobně jako hry Divadla Járy Cimrmana sází především na inteligentní slovní humor, jsou frekventanti večerní střední průmyslové školy. Ke studiu se na nátlak svých kolegů přihlásil i mistr z továrny na zemědělské stroje Jiří Kroupa (Jiří Sovák). Večery tak tráví ve stejné instituci, kam přes den dochází jeho dospívající syn (Jiří Schmitzer). Víc než senilní češtinář Hrbolek (František Kovářík), který ne a ne přijmout informaci, že se Hliník odstěhoval do Humpolce, Kroupu ke zlepšení neuspokojivého prospěchu motivuje jeho podlézavý spolužák Hujer (Václav Lohniský). Tovární mistr nechce připustit, aby pozice šéfa v novém provozu připadla právě tomuto patolízalovi. Vynikající herecké obsazení doplňuje Iva Janžurová, Josef Kemr nebo autoři scénáře Svěrák a Smoljak v rolích třídních provokatérů.
