Filmy Waleriana Borowczyka zobrazují různé (zapovězené) podoby lásky, manipulace a pokřivené mocenské vztahy. Ty v Borowczykových filmech prorůstají do nejvyšší společnosti, v neprospěch těch méně privilegovaných. Lze tedy pochopit, že se sám Borowczyk nechtěl jako filmař dostat do podobné role, kterou přisuzoval církvi, politikům i salónním intelektuálům. Proto zobrazoval v kinematografii do dnešních dnů zapovězenou erotiku bez bázně a otevřeně deklaroval odpor k filmům, které její přítomnost v běžném životě popírají. Mainstreamová kritika ho na oplátku označila za pornografa, Borowczyka ale z klasického filmového kánonu už vymazat nemohla.
Výběrem z jeho tvorby chceme upozornit na jeho unikátní cit pro obrazovou kompozici a šíři Borowczykova uměleckého záběru. Jeho renesanční osobnost je pevně spjata se studiem malby a sochařství, s tvorbou filmových plakátů a láskou k amatérskému filmu i animaci. Často se také podílel na výpravě a hudební složce svých filmů. Jeho spolupracovníci později vzpomínali, že prvek voyeurství, v Borowczykových filmech silně přítomný, vychází zejména z jeho přirozené režisérské inklinace k detailnímu záběrování. Borowczykovo oko nadšeného (dříve) amatérského filmaře totiž málokdy opouštělo hledáček kamery.
Nyní, téměř dvacet let po Borowczykově smrti, se festivaly po celém světě k jeho tvorbě vracejí se znovunalezeným zájmem a kritici nešetří nadšenými ohlasy.
„Filmy jako Bestie posouvaly hranice filmové cenzury a zároveň otevíraly diskusi o vztahu mezi uměním, sexem a obchodem. Borowczyk byl ale i mistrem montáže, do kinematografie vnesl malířský jemnocit, díky kterému mohl být film v jeho pojetí definovaný prostřednictvím pohybu. Jeho filmy, roky ukryté v pomyslných trezorech, mohou opět oslňovat, udivovat a okouzlovat publikum.“
Daniel Bird
Program ve spolupráci s Polským kulturním institutem v Praze, Danielem Birdem a Společností přátel Waleriana Borowczyka
Další dramaturgické cykly
