hranice (...)

„…příběh o hranicích, fyzických, hmotných i nehmotných, které si konstruujeme v hlavě, abychom si vybudovali klamný smysl pro řád a kontrolu nad realitou. Minulost – budoucnost, skutečné – neskutečné, žena – muž, člověk – zvíře, sen – realita, jedna země – jiná země, jeden jazyk – jiný jazyk. Polarita těchto kategorií vytváří jednoduchou síť, která nám umožňuje cítit se bezpečně – máme dojem, že světu rozumíme. To nejzajímavější, nejživější a nejpravdivější se však vždy odehrává někde mezi, na nekončícím velkém pohraničí…“

Olga Tokarczukova