Pavarotti

barevný, životopisný, hudební, dokumentární, přístupný, 1:2,35, 2–D, Dolby Digital, dlouhý – 114 min.

Původní název: Pavarotti. Země původu: Velká Británie, USA. Výrobce: Imagine Entertainment, White Horse Pictures, CBS Films (zadavatel), Polygram Entertainment (zadavatel). Rok copyrightu: 2019. Premiéra: 11.7.2019, 4.7.2019 (předpremiéra). Mluveno: anglicky, italsky (titulky). – Hlas. Člověk. Legenda. Dokument oscarového režiséra Rona Howarda.

Distribuce: Bontonfilm.

AUTOŘI: Režie: Ron Howard. Scénář: Mark Monroe, Cassidy Hartmann /ž/ (odborný poradce). Kamera: Michael Dwyer, Alan Gwizdowski, Axel Baumann, Tom Hurwitz, Michael Wood, Luca Ciuti, Patrizio Sacco. Střih: Paul Crowder. Zvuk: Chris Jenkins, Sal Ojeda. Výkonná produkce: David Blackman, Dickon Stainer, Guy East, Nicholas Ferrall, Paul Crowder, Mark Monroe. Producent: Nigel Sinclair, Brian Grazer, Ron Howard, Michael Rosenberg, Jeanne Elfant Festa /ž/. Hudba: Matter Music (Ric Markmann, Dan Pinnella, Chris Wagner). Použitá hudba: různé skladby a písně. Hudební dramaturgie: Paul Crowder, Sierra Neal /ž/ (hudební supervize). Zpívá: Luciano Pavarotti.

Účinkují: Adua Veroni /ž/, Nicoletta Mantovani /ž/, Plácido Domingo, Andrea Griminelli, Zubin Mehta, Bono, Madelyn Renée Monti /ž/, José Carreras, Lorenza Pavarotti /ž/, Giuliana Pavarotti /ž/, Cristina Pavarotti /ž/, Anne Midgette /ž/, Angela Gheorghiu /ž/, Harvey Goldsmith, Herbert H. Breslin, Tibor Rudas. Archivní záběry: Luciano Pavarotti, Spike Lee, princezna Diana, Phil Donahue, Nelson Mandela, Stevie Wonder, Kofi Annan, Clive James, Joan Sutherland /ž/, Russell Harty.

České titulky: Natálie Nádassy (Filmprint Digital).

Po medailonu sopranistky Já, Maria Callas (2017, Maria by Callas; r. Tom Volf) přichází do české distribuce velkorysý portrét operní hvězdy od režiséra Rona Howarda, stručně nazvaný Pavarotti. Díky unikátním videozáběrům z privátních zdrojů, záznamům z operních a koncertních vystoupení, televizním archivům a exkluzivním nahrávkám vznikla výpověď, v níž živelný, labužnický, ale třeba i pověrčivý „božský tenor“ Luciano Pavarotti (1935-2007) mluví o svých vášních, zálibách, emocích, o osobním životě, charitě a oddanosti profesi. Vzpomínky nejbližších, první manželky a manažerky Aduy Veroniové, tří dcer, druhé ženy Nicoletty Mantovaniové, slavných kolegů, spolupracovníků, rockových hvězd (Bono) a stěžejních impresáriů (Herbert H. Breslin, Tibor Rudas) jenom potvrzují jeho výjimečnost. – Luciano Pavarotti zdědil talent po otci, amatérském zpěvákovi a pekaři, který syna zapsal do modenského sboru, přestože potomek snil o fotbalové kariéře. Matka jeho hlas milovala a věřila, že se prosadí. Po vítězství sboru v soutěži začal studovat u renomovaného profesora Arrigoa Pola. Rozpaky, zda se věnovat učitelskému povolání, rozehnal úspěch v roli Rodolfa v Pucciniho opeře Bohéma v roce 1961, po němž získal angažmá na světových scénách (od roku 1968 v Metropolitní opeře). Jako náhradník za obdivovaného Giuseppa Di Stefana v Covent Garden bravurně zvládl v kusu Gaetana Donizettiho Fille du Régiment (Dcera pluku) těžký part (devětkrát tříčárkované C) a stal se „králem vysokého C“. Popularizoval operu, pořádal kurzy a sólové koncerty (při nichž vždy držel v ruce jako „oporu“ bílý kapesník). K nejslavnějším patří do celého světa přenášené vystoupení tří tenorů s José Carrerasem a Plácidem Domingem z fotbalového mistrovství světa v roce 1990 v Itálii nebo charitativní londýnský koncert pod širým nebem s princeznou Dianou v hledišti. V závěru kariéry organizoval každoročně v rodné Modeně charitativní večery Pavarotti a přátelé, pro které osobitým způsobem získával rockové a popové hvězdy. Nevyhnuly se mu profesní a osobní „zakolísání“, ani zdravotní komplikace. Zemřel na rakovinu slinivky. Během nemoci si poslechl své nahrávky a byl ohromen, že opravdu dobře zpívá… -kk-