Bohové se baví
Německo 1935 / CZT / 90 min. / 35 mm
Hrají → Willy Fritsch, Paul Kemp, Käthe Goldová, Aribert Wäscher, Adele Sandrocková
Většina německých filmařů, v jejichž žilách kolovala „židovská“ krev, už se v roce 1935 protloukala, jak to šlo, ve francouzském nebo v americkém exilu, jen Reinhold Schünzel mohl v ateliérech Říše nadále pracovat se „zvláštním povolením“ z nejvyšších míst; jeho komedie totiž garantovaly plné sály kin. Troufalý režisér využil svých privilegií k tomu, aby vyzkoušel, kam až může zajít. V tomto snímku se nechal inspirovat antickou pověstí o vládci Olympu, jenž bude moci svést sličnou Alkméné teprve, až na sebe vezme lidskou podobu jejího chotě Amfitryóna. (Stejný příběh zpracuje v roce 1992 v úplně odlišném modu Jean-Luc Godard ve svém filmu Bohužel pro mne). Dvojroli Jupitera a Amfitryóna si zahrál nejpopulárnější německý herec třicátých let Willy Fritsch. Schünzelovi „prošly“ scény průvodů lidu à la Leni Riefenstahlová, prošlo mu i to, že jako komparzisty angažoval urostlé krasavce z „Leibstandarte SS Adolf Hitler“. Teprve o dva roky později, po dokončení snímku Země lásky, definitivně přeteče pohár trpělivosti Josepha Goebbelse: „To mi ten půlžid dělá naschvál!“ (deníkový záznam z 29. dubna 1937). Režisér na poslední chvíli stihne prchnout do Spojených států, kde se vrátí ke své původní herecké profesi; v Hollywoodu bude pod vedením takových tvůrců, jako jsou Fritz Lang či Alfred Hitchcock, muset hrát záporné role … nacistů. Bohové se baví.