Program

05/2022 (Změnit)

Dnes není naplánováno žádné promítání.
18. týden
Po 02/05
18:00← méně
Bílý pták s černým znamením
Režie → Jurij Iljenko
Původní název → Bilyj ptach z čornoju oznakoju
Ukrajina – SSSR 1971 / CZT / 91 min. / 35 mm
Hrají → Ivan Mykolajčuk, Bohdan Stupka, Larysa Kadočnikovová, Jurij Mykolajčuk
Cyklus → Febiofest 2022
úvodní slovo: Kamila Dolotina

Věčný zápas dobra se zlem vyjadřuje už sám název filmu. Podle zakarpatských legend byl člověk obdarován pytlem, který měl hodit do propasti, aniž by se podíval na jeho obsah. Ale člověk této rady neuposlechl, pytel rozvázal a spatřil všechnu tu havěť ztělesňující nečisté síly světa. Rozlezla se po celé zemi a člověk byl za své provinění proměněn v čápa. „Budeš bílým ptákem s černým znamením, dokud to všechno neposbíráš,“ zněla podmínka.
Balada režiséra a scenáristy Jurije Iljenka se odehrává na Bukovině v jihozápadní Ukrajině, která v průběhu jednoho desetiletí (přibližně 1940–1950) prochází bouřlivým vývojem. Od sporů o území se sousedním královským Rumunskem přes nacistickou okupaci až po osvobození Rudou armádou, po němž nastal nový život, narušovaný ovšem stíny minulosti v podobě desperátního šovinismu.
Všechny tyto události se promítají do osudu chudé rodiny Zvonarjů, jejíž čtyři synové jsou aktéry zmíněných dějových peripetií. Tři starší z nich načas zatouží po Daně, půvabné dceři místního popa, ale ani láska jim nezbrání v tom, aby potlačili své myšlenky o spravedlivém uspořádání světa, které se však vzájemně vylučují.
Bílý pták s černým znamením nezapře vliv slavných Stínů zapomenutých předků, které v témž prostředí natočil o sedm let dříve Sergej Paradžanov a na nichž se Jurij Iljenko podílel jako kameraman. Hlavní rozdíl mezi oběma tituly tkví ale v přístupu, jak zobrazují dobu, do níž jsou příběhy zasazeny. Zatímco Paradžanov zůstává více ponořen v mýtu, Iljenko akcentuje dějinná kataklyzmata, byť opět výrazně poetickou formou, těžící z místního folklóru. Nicméně v obou případech platí totéž: je třeba dobře se dívat, poněvadž takovou vizuální smršť nám nabízí filmové plátno skutečně jen svátečně.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Zem je láva
Režie → Kateryna Gornostaj
Původní název → Stop – Zemlja
Ukrajina 2021 / CZT / 122 min. / DCP
Hrají → Marija Fedorčenko, Jana Isajenko, Oleksandr Ivanov
Cyklus → Febiofest 2022
Trojice kamarádů má před maturitou a každý z nich se také pomalu připravuje na opuštění rodného města. To ale provází obavy z neznámého, strach ze ztráty přátel a další nejistoty dospívání. Režisérka Kateryna Gornostaj pracuje s neherci a výsledkem je autentický obraz jednoho emocionálního období, drobných zamilování a okouzlení. Snímek je unikátní svou hybridní formou – ve filmu se objeví řada dokumentárních záběrů, zároveň byl ale napsán na těla svým protagonistům.

A trio of friends is about to graduate and each of them is slowly preparing to leave their hometown. They’re accompanied by their doubts regarding the unknown, fear of losing their friends, and other insecurities of adolescence. Director Kateryna Gornostai works with non-actors and the result is an authentic picture of an emotional period, of petty infatuations and enchantments. The film is unique for its hybrid form – it contains many documentary scenes, but at the same time, large sections were written for the protagonists specifically.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Út 03/05
18:00← méně
Cesta domů
Režie → Nariman Alijev
Původní název → Dodomu
Ukrajina 2019 / CZT / 92 min. / DCP
Hrají → Achtěm Sjitablajev, Remzi Bilyalov, Viktor Ždanov
Cyklus → Febiofest 2022
Mustafa se svým náctiletým potomkem podniká nebezpečnou cestu na Krym, ukrajinské území anektované Ruskem, aby tam pohřbil tělo svého prvorozeného syna. Cesta na válečné území nemá za cíl jenom pouhé splnění rodinné povinnosti, ale také utužení vztahů, které v posledních letech značně zchřadly. Celovečerní debut Narimana Alijeva je rámován do silných statických obrazů a nechává promlouvat autentické herecké výkony.

Mustafa and his teenage offspring make a dangerous journey to Crimea, a Ukrainian territory annexed by Russia, to bury the body of his first-born son. The trip to the war zone is not only to fulfill familial duty but also to strengthen relationships that have become very fragile in recent years. Nariman Aliyev’s feature debut is framed in strong static images and lets the authentic performances speak.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Jak utéct hrobníkovi z lopaty
Režie → Alexej Taraněnko
Původní název → Ja pratsuju na cvyntari
Polsko – Ukrajina 2021 / CZT / 100 min. / DCP
Hrají → Vitalij Salij, Wiktoria Gorodecka, Anna Ivanova
Cyklus → Febiofest 2022
Saša podniká na kyjevském hřbitově, kde zemřelým staví náhrobky. Tváří v tvář osobním tragédiím svých zákazníků si zachovává cynický postoj ke světu. Ten se ale ukáže být maskou skrývající těžké trauma z minulosti. Když se na obzoru objeví Sašova dospívající dcera, získá vyhořelý pětatřicátník motivaci znovu žít. Tragikomedie o soukromých ztrátách a nálezech je podmanivou směsí silného osobního dramatu a kriminálky z ukrajinského podsvětí.

Sasha runs a business at the Kyiv cemetery that installs tombstones for the deceased. Face to face with his customers’ personal tragedies, he maintains a cynical stance toward the world. But this stance turns out to be a mask concealing serious trauma from his past. When Sasha’s adolescent daughter shows up one day, this exhausted 35-year-old finds a new reason to live. Taranenko’s tragicomedy about private things lost and found compellingly blends a powerful personal drama with a crime story from the Ukrainian underworld.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
St 04/05
18:00← méně
Numbers
Režie → Oleh Sencov
Původní název → Nomery
Polsko – Ukrajina - Francie – ČR 2020 / CZT / 108 min. / DCP
Hrají → Viktor Andrienko, Lorena Kolibabčuk, Irina Mak
Cyklus → Febiofest 2022
Ve smyšleném oploceném sportovišti procházejí lidé, kteří nemají jména – jenom čísla. Na jejich životy dohlíží rozhodčí a nade vším stojí velký bůh s číslem Nula. Tento bůh je ale neviditelný a opředený tajemstvím. Postavy nemohou o ničem ve svém životě rozhodovat, a nakonec se začínají zamýšlet nad tím, jestli Velká Nula vůbec existuje… Dystopická vize vychází z divadelní hry, kterou Oleh Sencov napsal těsně před tím, než byl uvězněn ruským režimem.

In a fictional fenced-in sports field, people pass by who have no names – just numbers. Their lives are overseen by referees, and a great god bearing the number Zero watches over them all. This god is, however, invisible and swathed in secrecy. The characters have no control over anything in their lives, and eventually, begin to wonder if the Great Zero even exists... A dystopian vision based on a play written by Oleh Sentsov just before he was imprisoned by the Russian regime.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Jaro
Režie → Michail Kaufman
Původní název → Vesnoj
SSSR 1929 / 46 min. / 35 mm
Cyklus → Febiofest 2022
projekce s živým hudebním doprovodem Jana Kašpara (Obelisk of Light)

úvodní slovo: Larysa Naumova

Podle Jurije Civjana dává Kaufman, na rozdíl od Vertova, přednost apolinskému principu: jeho pozdější samostatné práce jsou analytičtější, zatímco Vertovovo dílo je především dionýské, emocionálně laděné. Podle Jorise Ivense se v něm kombinuje Vertovova přísnost s humanismem Alberta Cavalcantiho. Rok 1929 není jen rokem Muže s kinoaparátem, ale zároveň rokem jeho zamýšlené antiteze, rokem Kaufmanova Jara, metafory revoluce. Zvláště poezie vodního živlu tady nabývá všech svých skupenství: kry tají, řeky se rozvodňují, kanály přetékají, obraz se chvěje na hladině kaluže, nad níž krouží odpoutaná kamera. A pak se tu objevuje vše, co k vodě patří – od lodí po praní prádla. Do poloviny metráže více filmová esej než politický manifest. Poté se ale přemístíme na stavbu, proti kameře se začnou rozjíždět důlní vozíky, sype se písek a drť, stroje pracují ve stejném tempu, jako rozkvétají louky. Následuje neuvěřitelná triková pasáž (jakoby předjímající Jana Švankmajera), v níž se nádobí samo skládá na stole, porcuje se prase, mizí ujídaný dort apod.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Čt 05/05
18:00← méně
Emil Jannings, světovládce s r. o.
/ projekce s živým hudebním doprovodem Ireny a Vojtěcha Havlových
Cyklus → film před sto lety
Quo vadis? / Quo vadis?
režie: Georg Jacoby – Gabriellino DʼAnnunzio
hrají: Emil Jannings, Lillian Hall-Davisová, Alphons Fryland
Itálie 1923 / CZT / 69 min. / 35 mm

Slavný historický román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze zfilmovali poprvé významní francouzští režiséři rané éry Lucien Nonguet a Ferdinand Zecca v roce 1901, děj přitom koncentrovali do pouhých tří minut (!). Rovněž druhá adaptace s názvem V dobách prvních křesťanů z roku 1909 byla francouzská. O tři roky později vzniká první italské Quo vadis? a v roce 1923 tato čtvrtá adaptace, opět italská, původně dvouhodinová. V obsazení najdeme herce italské, britské i rakouské, všechny je ale zastiňuje německý superstar Emil Jannings v roli císaře Nerona, ztělesněné to nízkosti, podlosti a zbabělosti.

Algol / Algol
režie: Hans Werckmeister
hrají: Emil Jannings, John Gottowt, H. A. Schlettow, Erna Morena
Německo 1920 / 54 min. / 35 mm

Po snímku Od jitra do půlnoci (v Ponrepu v únoru 2022) ještě jeden návrat do roku, v němž vrcholil německý filmový expresionismus, tedy do roku 1920. Autorem výpravy filmu Algol byl Walter Reimann, jeden z výtvarníků Kabinetu doktora Caligariho. Algol je hvězda vysílající vlny, které lze za použití důmyslného stroje přeměnit v nevyčerpatelný zdroj energie. Vábení nekalých sil vyslyší nebohý Robert, který se díky tomu v krátké době promění z obyčejného horníka ve světovládce. Nejpozději zde už si snadno domyslíme, kdo ho bude hrát a k jakým koncům to povede.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Posedlost
Režie → Andrzej Żuławski
Původní název → Possession
SRN – Francie 1981 / CZT / English friendly / 127 min. / DCP
Hrají → Isabelle Adjani, Sam Neill, Margit Carstensenová, Heinz Bennent
Cyklus → Andrzej Żuławski
úvodní slovo: David Havas

V dějinách kinematografie existuje několik svíravě autentických výkřiků o pomoc. Żuławského Posedlost je jedním z těch mimořádně výrazných. Po ztroskotání natáčení ambiciózního fantastického snímku Na stříbrném glóbu, kdy je projekt z vyšší politické vůle zastaven přímo během natáčení, se Żuławskému hroutí manželství s Małgorzatou Braunekovou a režisér se vypraví dle vlastních slov zemřít do exilu v USA. Myšlenky na sebevraždu mladému režisérovi rozmluví Andy Warhol a Żuławski v rámci svérázné arteterapie napíše během deseti dnů scénář k Posedlosti.
Żuławski se pro titulní dvojroli Anny/Heleny od začátku snažil získat Isabelle Adjani. Alespoň dle legendy přitom netušil, že kameraman filmu Bruno Nuytten je jejím manželem. Podobně jako režisér se i Bruno Nuytten a Adjani nacházeli v komplikované životní situaci. Žili v malém bytě v Paříži a poměrně obtížně sháněli práci. Isabelle Adjani nakonec po přímluvě svého manžela souhlasila a během náročného natáčení se snažila vyvrátit pověst problematické herečky, která ji provázela. V Posedlosti podala mimořádný herecký výkon. Dlužno říct, že se z něj také mnoho let psychicky vzpamatovávala. Żuławski s Adjani navazoval na způsob práce s hercem, který praktikoval během své kariéry v Polsku. Exaltované histriónské projevy (zejména ženských) postav, které jakoby neodpovídají situaci, se nakonec i na Západě staly pro většinu Żuławského filmů příslovečné – spolu s divoce tančící kamerou. Ta herce nacházející se v extatickém transu dynamicky sleduje.
V Żuławského patrně nejslavnějším filmu se ocitáme v nejmenované evropské metropoli, která je v područí zpravodajských služeb různých mocností. Nájemné vraždy, vydírání a dvojití agenti patří mezi každodenní praktiky bizarně rozsáhlé špionážní sítě. Pro jednoho z těchto nebezpečných zaměstnavatelů pracuje také Mark (Sam Neill). Sám je pravděpodobně dvojitým agentem. Po posledním úkolu se Mark vrací se štědrou výplatou ke své ženě (Isabelle Adjani) a synovi. Jenže nic není jako dřív… Żuławski si pro svůj schizofrenní příběh vybírá kulisy rozděleného Berlína. Futuristické novostavby doplňují rozpadající se majestátní staré budovy, stíny Výmarské republiky (podobným bizarním stínem německé minulosti je do kabaretiéra stylizovaný Markův sok v lásce v podání vynikajícího Heinze Bennenta). Rozděleným městem se proplétá ostnatý drát propojující strážní věže. Z nich vojáci a další slídilové sledují smutný příběh rozpadu manželského vztahu, kdy pouze jeden z dřívějších milenců nedokáže bez toho druhého žít.

„Żuławski stvořil apokalyptický svět mající auru starého zaprášeného vetešnictví; svět spektakulárního, barvitého rozkladu, dekadentního překračování všech etických norem; svět, jehož obyvatelům zlo vymylo mozky a připravilo je o rozum.“
Tomasz Jopkiewicz

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Pá 06/05
18:00← méně
Macecha
Režie → Oleg Bondarev
Původní název → Mačecha
SSSR – Rusko 1973 / CZT / 84 min. / 35 mm
Hrají → Taťjana Doronina, Leonid Něvedomskij, Jelena Kostěreva, Naděžda Fedosova, Vladimir Samojlov
úvodní slovo: Tomáš Hála

Ke vzniku širokoúhlého barevného filmu Macecha, jehož režisérem se stal debutující Oleg Bondarev, dala popud herečka Taťjana Doroninová. Stejnojmenná povídka sibiřské spisovatelky Marii Chalfinové ji zaujala natolik, že navrhla Mosfilmu její filmovou adaptaci. Sama vytvořila hlavní postavu – vesničanku Šuru, která je vystavena velké zkoušce. Jejímu manželovi přijde dopis s nečekanou zprávou: v předchozím vztahu zplodil dceru Světlanu, jejíž matka nyní zemřela, a dítě čeká dětský domov, pokud se ho jako otec neujme. Bondarevovo melodrama získalo prvenství ve výroční anketě časopisu Sovetskij ekran o nejlepší film roku. V témž periodiku byla za nejlepší herečku zvolena Doroninová, která s velkou přesvědčivostí ztvárnila hlavní hrdinku, ačkoliv vlastní děti neměla.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Olověná doba
Režie → Margarethe von Trotta / režie ukázky: Alain Resnais
Původní název → Die bleierne Zeit
SRN 1981 / CZT / 100 min. / 35 mm
Hrají → Barbara Sukowá, Jutta Lampeová, Rüdiger Vogler, Luc Bondy
Resnais memorial
↓

Benátky 1981 – Zlatý lev za nejlepší film

Na začátku byl jeden divácký zážitek: Noc a mlha Alaina Resnaise... Označením „olověná doba“, převzatým z Hölderlinovy básně, chápe režisérka zatuchlou západoněmeckou atmosféru padesátých let, v níž vyrůstají dvě sestry. V sedmdesátých letech si obě, každá po svém vyřizují „staré účty“ se systémem, který odmítají. Film je věnován Christianě Ensslinové, novinářce, která marně pátrala po okolnostech smrti své sestry, teroristky Gudrun Ensslinové, ve stammheimské věznici v roce 1977. V promyšlených retrospektivách vystavěný film Olověná doba je jejich osudem do značné míry inspirován.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
So 07/05
18:00← méně
Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách
Režie → Václav Vorlíček
ČSR 1974 / 96 min. / DCP
Hrají → Jaromír Hanzlík, Libuše Šafránková, Miloš Kopecký, Stella Zázvorková
nově digitalizovaný film

V sedmdesátých letech se v Československu těšily velké divácké oblibě komedie, v nichž do normalizační reality vstupují nadpřirozené motivy a pohádkové bytosti. Jedním z nejúspěšnějších titulů tohoto cyklu byl s více než dvěma a půl miliony diváků film Václava Vorlíčka z roku 1974. Na scénáři se vedle osvědčeného Miloše Macourka podílel i čerstvý absolvent scenáristiky a dramaturgie Petr Markov. Dějovou osu filmu tvoří snaha svědomitého bytového referenta o vystěhování rodiny pražských vodníků do bytu první kategorie. Obyvatelům vlhkého příbytku na pražské Kampě se ale představa života v suchém paneláku příčí. Hlava rodiny, vodník Wasserman, proto vymýšlí, jak nepohodlného úředníka odstranit.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Muž, který zastřelil Liberty Valanceho
Režie → John Ford
Původní název → The Man Who Shot Liberty Valance
USA 1962 / CZT / English friendly / 121 min. / 35 mm
Hrají → James Stewart, John Wayne, Vera Milesová, Lee Marvin
Muž, který zastřelil Liberty Valanceho nepředstavuje v dějinách filmu nic menšího než poslední dokonalé dílo westernu klasické éry, před „reformami“, s nimiž záhy přijdou Sergio Leone, Sam Peckinpah nebo Sergio Corbucci. Jako kdyby tušil, že svým filmem uzavře celou jednu éru, spojil zde John Ford hned několik hereckých legend; jsou to John Wayne, James Stewart, Edmond OʼBrien a John Carradine. Příchod „reformistů“ ohlašují (brutálně, jak jinak?) Lee Marvin a Lee Van Cleef.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
19. týden
Po 09/05
18:00← méně
Mladí filmaři a umění
Cyklus → paralelní kino
Prostředí umělců bylo mladým filmařům vždy blízké. Není tedy divu, že si pro povinná portrétní cvičení často vybírali zajímavé hudebníky, výtvarníky, herce, režiséry… Na tomto žánru je dobře patrný vývoj autorství na FAMU. Zatímco v padesátých letech portréty umělců často fungovaly jako propagace oficiálních hodnot, v šedesátých letech přibyl spontánní zájem o populární osobnosti. V letech sedmdesátých a osmdesátých můžeme výběr konkrétních umělců číst jako politikum. – Studentům se občas podařilo dát jasně najevo, že je zajímá progresivní nebo dokonce zakazovaná kultura.
Uvádějí: Tereza Cz Dvořáková a Johana Ožvold.

Sochař Karel Pokorný
režie: Jaromír Vašta
1954 / 9 min. / 35 mm

Dialog Hana Hegerová a Eda Pergner
režie: Zdenek Zaoral
1968 / 11 min. / 35 mm

Štvorhranný vietor
režie: Ladislav Kaboš
1979 / 15 min. / 35 mm

Nesmírná únava materiálu
režie: Michal Herz
1984 / 14 min. / HD

Bára Basiková
režie: Milan Tomsa
1988 / 12 min. / 16 mm

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Miluji tě, miluji tě
Režie → Alain Resnais
Původní název → Je t’aime, je t’aime
Francie 1968 / CZT / 91 min. / DCP
Hrají → v hlavních rolích: Claude Rich, Olga Georges-Picotová / v epizodních rolích: Alain Robbe-Grillet, Jean-Louis Richard, Jacques Doniol-Valcroze
Cyklus → ještě jste nic neviděli
Říci větu „miluji tě“ dvakrát po sobě znamená propůjčit jí mimořádnou naléhavost. Pokud je to ovšem opakování vědomé. Pokud to není nedobrovolné zadrhnutí, zakoktání. Pak by ovšem diváka čekalo velké překvapení, „žánr“, s nímž nepočítal.

Vědci vyvinuli stroj času, díky němuž bude člověk schopen vrátit se do jedné minuty svého minulého života. Claude, který se nedávno neúspěšně pokusil o sebevraždu, souhlasí, že pokus podstoupí. Pokus nevyjde, stroj stávkuje, Claude zůstává v dané minutě „chycen“ a žádný z pokusů o posun dopředu, nazpátek či „ven“ nejenže se nezdaří, ale rozbité střepy Claudovy minulosti se neskládají v žádný celek, který by dával aspoň trochu smysl. Tragicky milovaná žena zůstává zvláštně nedefinovatelná, celá láska je jaksi nesmyslná… jenže taková je láska přece vždycky, bohužel... Ano, Miluji tě, miluji tě není optimistický film, byť je v něm mnoho příležitostí k pousmání i k hlasitému smíchu; humor pak už z Resnaisovy tvorby nikdy nevymizí. Víc než dvacet let „skrytý“ snímek s původní hudbou největšího polského skladatele dvacátého století Krzysztofa Pendereckého byl na začátku našeho století restaurován, ohlas na festivalu v Cannes byl mimořádný. U nás byl film brzy nato uveden na Febiofestu, přesto je v Česku mezi klasickými mistrovskými díly Alaina Resnaise dodnes asi nejméně známou položkou. V Ponrepu ji uvádíme dvakrát, dvakrát, a v tomto případě je to vědomé. Velmi.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Út 10/05
18:00← méně
Taneční zábava
Režie → Jitka Němcová
ČSR 1991 / 80 min. / HD
Hrají → Ivo Novák, Marie Tomsová, Vladimír Marek
ARAS promítá
↓
projekce za účasti režisérky

Taneční zábava vznikla v roce 1991 jako ojedinělý experiment v režii Jitky Němcové. Premiéře na obrazovce předcházely upoutávky v humorném duchu, které divákům ani náznakem neprozradily, co je čeká.
Hlasatelka Marie Tomsová je během uvádění hlavního večerního pořadu hned v prvních vteřinách přepadena ozbrojeným šílencem a s pistolí u hlavy držena jako rukojmí. Terorista chce vystoupit v přímém přenosu s varováním, že všude kolem nás zuří válka, která má denně na svědomí stovky obětí. Obětí dopravních nehod.
Během počátečních minut vysílání této mystifikace většina diváků propadla panice a někteří hned rovnou volali do televize. Dokonalá věrohodnost toho, co právě spatřují na svých obrazovkách, byla způsobena perfektními hereckými výkony hlasatelky a především tehdy prakticky neznámého herce Vladimíra Marka, jehož se podle vlastních slov Marie Tomsová bála natolik, že jí nedělalo potíže skutečně plakat hrůzou. Až později se na obrazovce objevila zpráva, že toto přepadení je regulérní součástí inscenace. Vysílání mělo za následek, že hlasatelka dostala spoustu vyčítavých, až nenávistných dopisů od diváků, kteří se jejím uvěřitelným výkonem cítili podvedeni.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Loni v Marienbadu
Režie → Alain Resnais
Původní název → L’année dernière à Marienbad
Francie – Itálie 1961 / CZT / 86 min. / DCP
Hrají → Delphine Seyrigová, Giorgio Albertazzi, Sacha Pitoëff
Cyklus → ještě jste nic neviděli
"Jestli bych prý nechtěl udělat film s Robbe-Grilletem, zeptali se mne producenti. Já na to: Tak to v žádném případě, to musí být děsně nudný spisovatel, má mizernou pověst… i když jsem od něj zatím sám nic nečetl. Zkoušeli mne přemluvit. Prý ho mám nejdřív poznat, promluvit si s ním. Což jsem udělal, povídali jsme si zevrubně o kinematografii, bylo to srdečné setkání, které ve mě vyvolalo chuť si Robbe-Grilletovy knihy přečíst. Tehdy to byly čtyři romány, udělaly na mne velký dojem, opravdu se mne dotkly. Zvlášť román Žárlivost mi přišel vynikající a jelikož už jsem se proměnil v horoucího příznivce jeho literatury, nemohl jsem se dočkat, kdy spolu začneme psát scénář…"

Alain Resnais

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
St 11/05
19:30← méně
Mulholland Drive
Režie → David Lynch
Původní název → Mulholland Drive
USA – Francie 2001 / CZT / English friendly / 147 min. / DCP
Hrají → Naomi Wattsová, Laura Harringová, Ann Millerová, Justin Theroux
Cyklus → „land“ of dreams
úvodní slovo: David Havas

„Itʼll be just like in the movies. Pretending to be somebody else.“
Betty, Mulholland Drive

Projekce nově restaurované verze, která vznikla u příležitosti dvacátého výročí uvedení filmu.

Původně neúspěšný pilot Lynchova stejnojmenného televizního projektu se díky zásahu francouzských producentů stal nakonec zatím autorovým nejkomplexnějším filmovým dílem. Začínající herečka Betty (Naomi Wattsová) přijíždí do Hollywoodu. Její příběh balancující na hraně vzrušeného očekávání a obav z neúspěchu se nečekaně prolne s klasickým hollywoodským filmovým klišé; samotu Betty naruší neznámá femme fatale trpící ztrátou paměti (do té doby neherečka Laura Harringová). Společnými silami se snaží vrátit tajemné krásce paměť a Lynch při tom mistrně každou nalezenou indicii doplňuje novou otázkou zpochybňující motivaci obou titulních postav i tajemných cizinců a komických figurek, na které hrdinky při svém amatérském pátrání narazí.

David Lynch v Mulholland Drive vítězí na dvou protikladných frontách. Asociativní snovou logikou narativu navazuje na svá starší nespoutaná díla Mazací hlava a Lost Highway, ale zároveň předkládá i precizní psychologickou, na zbytku děje poměrně autonomní, a tragickou charakterovou studii Betty. Vedle fantastické kamery Lynchova častého (nedoceněného) spolupracovníka Petera Deminga a hereckých výkonů všech představitelů (včetně epizodních postav) zaujme jeden z nejlepších filmů posledních dvou desetiletí zejména hyperrealistickou a do nejmenších detailů promyšlenou výpravou Jacka Fiskea.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Čt 12/05
18:00← méně
Skřivánci na niti
Režie → Jiří Menzel
ČSR 1969 / English friendly / 89 min. / DCP
Hrají → Rudolf Hrušínský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská
digitálně restaurovaný film

Skřivánci na niti, další z Menzelových filmů na motivy povídek Bohumila Hrabala, se odehrávají v kladenských ocelárnách, kam komunistický totalitní režim posílal „na brigádu“ nepohodlné politické provinilce – vzpurné intelektuály, věřící různých církví či drobné živnostníky. Bývalý prokurátor, mladičký adventista Pavel a jeho láska – vězenkyně Jitka, holič Kudla – ti všichni jsou na jedné lodi s mladým dozorcem Andělem, který má na starosti i tzv. „kopečkářky“ – ženy, které se pokusily o útěk za hranice. Kamarádská loajalita však nikam dál nesahá: spravedlnosti ani pomoci se dovolat nelze a fanatická svazácká vedoucí tak ukazuje pionýrům „nepřátele režimu“ jako exotickou zvěř. Vždycky může být ještě hůř, život však nepřestává být divný a krásný.
Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Třetí část noci
Režie → Andrzej Żuławski
Původní název → Trzecia część nocy
Polsko 1971 / CZT / 100 min. / 35 mm
Hrají → Leszek Teleszyński, Małgorzata Brauneková, Jan Nowicki
Cyklus → Andrzej Żuławski
Během druhé světové války je ve Lvově zřízen vědecký ústav na pěstování vší, které přenášejí tyfovou nákazu. Jeho zaměstnanci krmí vši vlastní krví výměnou za ochranu před zatčením. Żuławského první celovečerní film prostoupený apokalyptickými motivy, absurditou a surreálnou imaginací. Polská dobová kritika o Třetí části noci napsala: „Pokud lze tento film k něčemu přirovnat, pak jedině k náhle rozsvícené obří lucerně v mrtvé a monotónní krajině.“

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Pá 13/05
18:00← méně
Ještě jednou o lásce
Režie → Georgij Natanson
Původní název → Ješčo raz pro ljubov
SSSR – Rusko 1968 / CZT / 88 min. / 35 mm
Hrají → Taťjana Doronina, Alexandr Lazarev, Oleg Jefremov, Jelena Koroljova
úvodní slovo: Kamila Dolotina

Po mimořádném úspěchu filmu Kavárna Tři topoly (1967, r. Taťjana Lioznova) vytvořila Taťjana Doronina další ženskou postavu, která se dostala do širokého diváckého povědomí. Zatímco Ňura byla prostou venkovskou ženou, Nataša v Natansonově filmu má prestižní povolání letušky. Svého atraktivního vzhledu však nijak nezneužívá a ve vztazích k mužům je po prožitém zklamání spíš odtažitá. V jedné z moskevských kaváren však potká sympatického Jevdokimova, který se vědecky zabývá fyzikou… Melodrama Ještě jednou o lásce vychází z divadelní hry Edvarda Radzinského, tehdejšího životního partnera Doroninové. Podle jeho scénářů vznikly v sedmdesátých letech ještě další dva projekty, tento byl patrně nejslavnější. Navzdory konverzačnímu ladění byl natočen na širokoúhlý filmový formát, který dal vyniknout exteriérům Moskvy a letištnímu prostředí.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Případ Gleiwitz
Režie → Gerhard Klein
Původní název → Der Fall Gleiwitz
NDR 1961 / CZT / 70 min. / 35 mm
Hrají → Hannjo Hasse, Hilmar Thate, Herwart Grosse
1939 →2022 aneb Poučení z historie
↓
Záminkou k útoku na Polsko, jímž v září 1939 začala druhá světová válka, bylo údajné přepadení německé vysílačky v Gliwicích polskými partyzány ve večerních hodinách 31. srpna 1939. Agresi ve skutečnosti provedla SS (úřad Sicherheitsdienst SD), vedením tajné operace pověřil Reinhard Heydrich Alfreda Naujockse, muže s bohatými zkušenostmi z politického boje, který již v roce 1935 během tajné operace v Československu prokázal, že se neštítí ani vraždy. Tato reálná postava se stala klíčovou figurou historicky poctivé filmové rekonstrukce režiséra Gerharda Kleina (1920–1970) Případ Gleiwitz. S věcností v líčení faktů (tak, jak byly v roce 1961 dostupné) kontrastuje stylistické pojetí snímku, jeho promyšleně „totalitní“ obrazová kompozice. Rozhodujícím zážitkem, který východoněmeckého režiséra, proslulého svým smyslem pro civilnost, přivedl k nečekané změně rukopisu, bylo zhlédnutí tehdy čerstvě dokončené Holubice režiséra Františka Vláčila a kameramana Jana Čuříka. Druhého z nich se Kleinovi podařilo získat jako spolupracovníka pro svůj film. Přesvědčivý příklad šťastného skloubení formální exprese a realistické věcnosti, klasika v mrazivé černé a bílé.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
So 14/05
18:00← méně
Jeden z nich je vrah
Režie → Dušan Klein
ČSR 1971 / 90 min. / 35 mm
Hrají → Jiří Adamíra, Jiří Holý, Bohumil Šmída, Ilja Prachař
Dušan Klein už ve svém celovečerním debutu Místenka bez návratu (1964) projevil zájem o kriminální žánr. O šest let později stvrdil své směřování nestandardní detektivkou Jeden z nich je vrah, k níž napsal scénář Václav Šašek. Protagonistou vyprávění je řidič Karel Marek, který po propuštění z vězení vyhledá své společníky, jejichž vinu vzal na sebe. Na pašování uměleckých předmětů do ciziny se spolu s ním podílela čtveřice mužů. Drama o nepostižitelnosti viny dobře zapadá do dobových společenských kontextů, patří však k filmům, na něž diváci zapomněli.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Sunset Boulevard
Režie → Billy Wilder
Původní název → Sunset Boulevard
USA 1950 / CZT / English friendly / 103 min. / 35 mm / vstup zdarma
Hrají → William Holden, Gloria Swansonová, Erich von Stroheim, Cecil B. De Mille, Buster Keaton
Cyklus → „land“ of dreams
úvodní slovo: David Havas

Mapy ke hvězdám… pětašedesát let před Davidem Cronenbergem. Žádný jiný americký snímek nepodává tak fascinujícím způsobem odhalující obraz klasického Hollywoodu jako legendární film Billyho Wildera Sunset Boulevard. Prostřednictvím portrétu někdejší divy němého filmu, jež se snaží o návrat na výsluní slávy pomocí cynického scenáristy bez zaměstnání, který je pro ni v její posedlosti pouhým nástrojem, satirizují autoři filmu temné stránky mýtu svrchované dokonalosti a nedostižné nádhery, pečlivě budovaného americkým filmovým průmyslem po všechna léta jeho dosavadní existence. Díky své zkušenosti superhvězdy a filmového idolu němého údobí se Gloria Swansonová stala ideální představitelkou šílené Normy Desmondové, nicméně skutečnými osudy by tuto postavu spíše přibližovala Mae Murrayová, o jejímž obsazení Wilder původně uvažoval. Mary Pickfordová, Pola Negri a Mae Westová byly herečky, které tuto roli odmítly. Sunset Boulevard je v rámci cyklu „land“ of dreams klíčovou zastávkou naší sightseeing tour, odkud zejména David Lynch odbočil přes Laurel Canyon přímo na Mulholland Drive. Onu tajemnou silnici, která se táhne paralelně vůči Sunset Boulevardu po klikatých úbočích Canyon Parku…

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Ne 15/05
15:00← méně
Jiří Brdečka dětem
Cyklus → Ponrepo dětem
pásmo krátkých animovaných filmů / celkem 55 min. / HD / 6+

Naše Karkulka
1961 / 13 min.

Jak se člověk naučil létat
1958 / 14 min.

Vzducholoď a láska
1948 / 9 min.

Špatně namalovaná slepice
1963 / 13 min.

Drahoušek Klementina
1959 / 6 min.

Režisér, scenárista, dramaturg, kreslíř, kritik i spisovatel. Jiří Brdečka byl mužem mnoha tváří a také jednou z nejzajímavějších osobností českého filmu. Přestože se tento všestranně nadaný filmař podílel na řadě celovečerních hraných filmů – komediích, parodiích, ale i pohádkách – podstatnou část svého života věnoval animované tvorbě pro děti. Všechny kreslené filmy, které uvidíte v našem pásmu, spojují všudypřítomný humor a nadsázka, obrazotvornost a především nekonečný smysl pro fantazii, které jsou dětskému světu tak blízké.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
18:00← méně
Karel Vachek: první filmy
/ celkem 84 min. / 35 mm, DCP
Cyklus → Karel Vachek / Karel Slach
Malíř Kamil Lhoták
ČSR 1960 / 6 min.

Armádní filmový měsíčník 3/1965
ČSR 1965 / 14 min.

Moravská Hellas
ČSR 1963 / 34 min.

Stoletá voda
ČSR 1965 / 30 min.

Forman, Passer, Juráček, Němec, Schorm, Chytilová, Švankmajer – prakticky všichni slavní současníci Karla Vachka se prosadili kolem třicítky nebo ještě později. Karel Vachek byl z nich nejmladší (nar. 1940), ale dal o sobě vědět velice brzy. Jako vyhraněná osobnost, všem výše jmenovaným přinejmenším rovnocenná, se projevuje už během svých studií na katedře režie na FAMU a ve vojenských letech u Armádního filmu. Ze dvou příspěvků, které natočil pro Armádní filmový měsíčník se Vachek hlásil ke staršímu z nich s pořadovým číslem 3. Na úvod promítneme Vachkův filmový debut věnovaný malíři Kamilu Lhotákovi, hlavní část večera bude patřit slavné Moravské Hellas, Vachkovu prvnímu mistrovskému dílu. Surreálná koláž zahalená v roucho reportáže (z folklórních slavností ve Strážnici roku 1963) vzbudila ve své době značnou nevoli oficiálních strážců socialistické lidové kultury. Díky extrémnímu využití možností černobílého obrazu, střihu a mezititulků ztělesňuje Moravská Hellas kompendium toho nejtroufalejšího, co nám může česká kinematografie roku 1963 nabídnout. Nakonec – a poprvé v Ponrepu – uvedeme dokument Stoletá voda o protržení hráze u Číčova na jižním Slovensku v červnu 1965. Film zachycuje škody způsobené záplavami a postup záchranných prací. Karel Vachek je také autorem komentáře, který čte Richard Honzovič.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20. týden
Po 16/05
18:00← méně
If I Ever Lose My Eyes, Part I: Lea Petříková
Cyklus → paralelní kino
Lea Petříková, umělkyně a badatelka, soustavně prohlubuje svůj zájem o dynamický vztah mezi uměním a divákem a mezi zobrazovaným a obrazem. Kombinuje filmovou tvorbu s výstavní, které opírá o své výzkumné projekty. Jejímu uvažování vyhovuje formát dlouhodobějších projektů, které postupně prezentuje po jednotlivých „kapitolách“. Tento způsob jí umožňuje uchopit téma strukturovaně a zároveň využít různé formy prezentace. V rámci Paralelního kina uvede autorka první díl projektu nazvaného If I Ever Lose My Eyes o pěti krátkých filmech: Palác vidění, Správci Paláce vidění, Přednáška analogie, Dějiny plátěného filmu a Ježíšova stopa. Sofistikovaně, a přitom i s nadsázkou, kterou umožňuje hra s fikcí a reálnými událostmi, se tentokrát věnuje tématu spirituality a poznání, a jaké má podoby v případě realizace filmu.
Uvádějí: Sylva Poláková a Lea Petříková.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Stavisky
Režie → Alain Resnais
Původní název → Stavisky...
Francie – Itálie 1974 / CZT / 120 min. / DCP
Hrají → Jean-Paul Belmondo, Charles Boyer, Anny Dupereyová, François Périer, Michael Lonsdale, Gérard Depardieu
Cyklus → ještě jste nic neviděli
Lev Trockij a Alexander Stavisky – dva židovské osudy v labyrintu vysoké politiky Francie třicátých let, nad níž se stahují mračna hitlerismu, stalinismu, antisemitismu. Od filmu s takovým námětem se dalo očekávat všechno možné, sotva ale intelektuální dobrodružství tak opojné, jaké nakonec nabídl Resnais ve svém Biarritz Bonheur. Proč filmař nikdy nepřistoupil na název filmu, který mu vnutili producenti a vždycky zmiňoval jen ten svůj? Biarritz Bonheur… ten název okamžitě evokuje slast a přepych. O příchuť hořkosti, zloby a zármutku se „velké dějiny“ už postarají. Přesto: meziválečnou Evropu, odsouzenou k zániku, nikdy nikdo nezpodobnil s takovou láskou, jako Resnais, a životem překypujícího podvodníka, připraveného všechno vyhrát i všechno prohrát (samozřejmě i sebe sama) nemohl zahrát nikdo líp než Belmondo. Sekundují mu Boyer, Lonsdale, Périer, Depardieu. Tajuplnou eleganci Resnaisova vidění světa tlumočil Stephen Sondheim skvěle do řeči hudby, která posluchače do zrádného biarritzského štěstí přenese už při úvodních titulcích. Lev Trockij vstoupil poprvé na exilovou půdu 24. července roku 1933. Tady začíná Resnaisova prazvláštní kronika. Působí jako věrohodná historická rekonstrukce, zároveň ale i jako sen. Alexander Stavisky, pohádková bytost z nevinného, vražedného století.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Út 17/05
18:00← méně
Fridericus Rex + Ztracený stín
/ projekce s živým hudebním doprovodem Karla Louly
Cyklus → film před sto lety
Fridericus Rex / Fridericus Rex
režie: Arzén von Cserépy
kamera: Guido Seeber
hrají: Otto Gebühr, Werner Krauss, Alexander Granach, Friedrich Kayssler, Heinrich George
Německo 1923 / CZT / 45 min. / 35 mm

Fragment z rozsáhlého cyklu filmů o pruském monarchovi Bedřichovi Velikém. Filmový počin, který ve své době vyvolal spor mezi liberálními a nacionálně orientovanými žurnalisty Výmarské republiky.

Ztracený stín / Der verlorene Schatten
režie: Rochus Gliese
hrají: Paul Wegener, Lyda Salmonová, Adele Sandrocková
Německo 1920 / 60 min. / 35 mm

V klasickém Pražském studentovi z roku 1912 prodal titulní hrdina svého zrcadlového dvojníka. V tomto snímku z roku 1920 prodá nesmělý muzikant Sebaldus „schattenspielerovi“ Dapertuttovi svůj stín. Hlavní představitelé jsou stejní jako v prvním jmenovaném snímku: zakladatel démonicko-romantické linie v německém filmu Paul Wegener (1874–1948) a jeho třetí manželka Lyda Salmonová (1889–1968), Češka, která celou svou filmovou kariéru absolvovala v německé kinematografii.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Skřivánci na niti
Režie → Jiří Menzel
ČSR 1969 / English friendly / 89 min. / DCP
Hrají → Rudolf Hrušínský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská
digitálně restaurovaný film

Skřivánci na niti, další z Menzelových filmů na motivy povídek Bohumila Hrabala, se odehrávají v kladenských ocelárnách, kam komunistický totalitní režim posílal „na brigádu“ nepohodlné politické provinilce – vzpurné intelektuály, věřící různých církví či drobné živnostníky. Bývalý prokurátor, mladičký adventista Pavel a jeho láska – vězenkyně Jitka, holič Kudla – ti všichni jsou na jedné lodi s mladým dozorcem Andělem, který má na starosti i tzv. „kopečkářky“ – ženy, které se pokusily o útěk za hranice. Kamarádská loajalita však nikam dál nesahá: spravedlnosti ani pomoci se dovolat nelze a fanatická svazácká vedoucí tak ukazuje pionýrům „nepřátele režimu“ jako exotickou zvěř. Vždycky může být ještě hůř, život však nepřestává být divný a krásný.
Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
St 18/05
18:00← méně
Sullivanovy cesty
Režie → Preston Sturges
Původní název → Sullivanʼs Travels
USA 1941 / CZT / English friendly / 84 min. / 35 mm
Hrají → Joel McCrea, Veronica Lakeová, Robert Warwick, William Demarest, Preston Sturges, Chester Conklin
Cyklus → „land“ of dreams
Na příběhu bláhového režiséra, jenž žije jen v umělém světě superprodukcí a rozhodne se natočit film o „obyčejných lidech“ (s názvem Oh, Brother, Where Art Thou?), odkrývá Sturges zákulisní praktiky studií s jejich umělostí a neschopností přiblížit se běžnému životu. Ze střetu dvou světů vznikne pozoruhodný žánrový útvar, napůl drama, napůl komedie – neboť některým úporným snahám showbusinessu se nelze než zasmát. Filmem se Preston Sturges i sám mihne v roli studiového režiséra. Hereckým výkonům všech zúčastněných kraluje Joel McCrea v titulní úloze, westernová legenda a celoživotní kovboj i svým životním stylem. Pokud chcete vidět film, který formoval scenáristickou a režijní kariéru bratří Coenů a dalších tří generací amerických režisérů, nesmíte si Sullivanovy cesty nechat ujít.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Zrcadla ve tmě
Režie → Šimon Holý
ČR 2021 / 84 min. / DCP
Hrají → Alena Doláková, Bořek Joura, Eliška Soukupová
Asociace českých kameramanů
↓
Sada 36 otázek je podle vědců receptem na lásku a Marie (Alena Doláková) s Františkem (Bořek Joura) se pokusí tyto otázky zodpovědět. Hlavní otázkou však zůstává, zda jejich vztah za záchranu skutečně stojí. Formálně vyčnívající snímek přináší nebývale autentický pohled na vztahy, sny a starosti dnešních lidí okolo třicítky.
Po projekci bude následovat diskuse s kameramankou filmu Janou Hojdovou (AČK) nad tématem obrazové stylizace, barevnosti ve filmu a bořením konvenčních hranic ve filmové tvorbě.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Čt 19/05
19:30← méně
Na stříbrném glóbu
Režie → Andrzej Żuławski
Původní název → Na srebrnym globie
Polsko 1989 / CZT / 157 min. / DCP
Hrají → Andrzej Seweryn, Jerzy Trela, Grażyna Dylagová, Waldemar Kownacki, Iwona Bielska
Cyklus → Andrzej Żuławski
Skupina výzkumníků opouští Zemi, aby hledala svobodu a štěstí. Přistávají na neznámé planetě a začínají budovat novou civilizaci. Žánr science fiction je pouze záminkou k filozofickým úvahám o lidské povaze. Existenciálnímu tématu odpovídá výrazná forma, která svou myšlenkou připomíná divadlo krutosti Antonina Artauda.
Film je volnou adaptací Měsíční trilogie, kterou v letech 1903–1911 napsal filmařův prastrýc Jerzy Żuławski. Když cenzura nečekaně povolila natáčení, vrátil se Żuławski po několika letech nucené emigrace z Francie do Polska. Nicméně v roce 1977 bylo natáčení filmu z politických a finančních důvodů přerušeno a teprve v roce 1986 došlo k jeho dokončení. 24. května ve 20.30 si nenechte ujít českou premiéru dokumentu Útěk na stříbrný glóbus.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Pá 20/05
19:30← méně
Annette
Režie → Leos Carax
Původní název → Annette
Francie 2021 / CZT / 140 min. / DCP
Hrají → Adam Driver, Marion Cotillardová, Simon Helberg
Cannes 2021 – Cena za nejlepší režii
Cahiers du cinéma – nejlepší filmy roku 2021: 2. místo

So may we start?
So may we start?
High time to start!
(One, two, three, four!)

Weʼve fashioned a world, a world built just for you
A tale of songs and fury with no taboo
Weʼll sing and die for you, yes, in minor keys
And if you want us to kill too we may agree

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
So 21/05
18:00← méně
Vyšší princip
Režie → Jiří Krejčík
ČSR 1960 / 99 min. / 35 mm
Hrají → František Smolík, Jana Brejchová, Ivan Mistrík, Radovan Lukavský, Petr Kostka, Bohuš Záhorský, Otomar Krejča, Rudolf Hrušínský
Atentát 42
↓
Povídka spisovatele Jana Drdy je součástí knihy Němá barikáda, jež patří k prvním evokacím období druhé světové války v české literatuře. Stejně jako ostatní povídky i tato má svůj reálný základ. Jan Drda o tom řekl: „Ta tragická událost – zastřelení tří studentů gymnasia v době heydrichiády v červnu 1942 – se stala v Příbrami na ústavě, kde jsem také já před válkou studoval.“ O postavě profesora Málka, zvaného Vyšší princip prohlásil, že je sice produktem jeho fantazie, ale i tato postava má své reálné jádro a jeho cílem bylo postavit mu pro jeho statečnost touto povídkou pomník. Postava profesora Málka upoutala Drdu natolik, že se objevuje i v jeho další knize Krásná Tortiza (1953). Jiřího Krejčíka zaujala povídka z Němé barikády již v roce 1945. „Ihned jsem cítil, že je to výborný námět pro film.“ Pokoušel se jej adaptovat jako televizní film, samostatný středometrážní snímek nebo jako součást triptychu z okupace. Teprve roku 1960 jej natočil jako samostatný celovečerní film, který patřil na přelomu padesátých a šedesátých let k prvním snímkům, které neschematicky a civilně zobrazovaly období nacistické okupace.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Mapy ke hvězdám
Režie → David Cronenberg
Původní název → Maps to the Stars
Kanada – USA – Francie – Německo 2014 / CZT / English Friendly / 111 min. / DCP / vstupné 80 CZK
Hrají → Julianne Mooreová, Mia Wasikowská, Robert Pattinson, John Cusack
Cyklus → „land“ of dreams
„V egyptské královské dynastii byl incest pravidlem, kvůli domnělé čistotě potomstva. Incestuózní je i Hollywood, není tam už čerstvé krve, není tam nových vizí. Pátý Spiderman a třináctí X-Meni, stále až donekonečna. Ty filmy jsou produkty incestu: deformované, retardované, impotentní.“ David Cronenberg
Kanadský klasik jde v jednom ze svých nejlepších filmů ve stopách Billyho Wildera, který ve svém vrcholném díle Sunset Boulevard (1949) vykreslil nejsžíravější možný portrét klasického Hollywoodu; Cronenbergovi se podařilo vytvořit neméně vtipný a nemilosrdně krutý portrét této incestuózní metropolis v současnosti. Další, trochu méně očekávatelný inspirační zdroj je jen o něco málo starší než Wilderův film…

Na své školní sešity
na svůj stolek a na stromy
do písku a do sněhu
Píšu tvé jméno

Na všechny přečtené stránky
na všechny čisté stránky
na kámen krev papír popel
píšu tvé jméno

(…)

A silou jediného slova
znovu začínám žít svůj život
Narodil jsem se abych tě poznal
abych tě volal tvým jménem
SVOBODA

Paul Éluard (Liberté, 1942)

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Ne 22/05
15:00← méně
Zlatá antilopa
Režie → Lev Atamanov
Původní název → Zolotaja antilopa
SSSR 1954 / český dabing / 30 min. / 35 mm
Cyklus → Ponrepo dětem
+ krátký film
Konec kouzelníka Uhahuly
režie: Hermína Týrlová
ČSR 1981 / 10 min. / HD

Jednoho dne v daleké Indii pomůže laskavý chlapec zlaté antilopě, kterou honí sluhové chamtivého rádži, a na čas ji ukryje u sebe. Antilopa je totiž kouzelná – při každém kroku zanechává na cestě zlaťák, a tak se ji rádža chce zmocnit, aby mohl být do konce života bohatý. Chlapec je pak ovšem neprávem obviněn z toho, že sluhy napadl, a pokud rádžovi nepřinese deset zlatých mincí, hrozí mu trest smrti. Vydává se zlatou antilopu hledat, ale na cestě ho čeká spousta překážek… Do daleké země se podíváme i v předfilmu, jenž vypráví o radostném kloučkovi, kterého unesl zlomyslný kouzelník Uhahula.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
19:30← méně
Můj strýček z Ameriky
Režie → Alain Resnais
Původní název → Mon oncle d’Amérique
Francie 1979/80 / CZT / 128 min. / 35 mm
Hrají → Gérard Depardieu, Nicole Garcia, Roger Pierre, Jean Dasté, Pierre Arditi / v ukázkách hrají: Jean Gabin, Jean Marais, Danielle Darrieuxová
Cyklus → ještě jste nic neviděli
Můj strýček z Ameriky na sebe okamžitě prozradí, že mu nepůjde jen o to, aby pro naše pobavení vytěžil co nejvíc vtipů z dysfunkcí našeho myšlení, ale o to, aby názorně předvedl, jak myšlení vůbec funguje, jak velký (nebo spíš jak malý) je manévrovací prostor, který individuu zůstane, když vezmeme v potaz všechny determinace, které nám nadělila evoluce a které z nemalé části sdílíme s nižšími živočišnými druhy. K tomu má film přichystaný celý rejstřík didaktických pomůcek, z nichž každá sama o sobě může – na první pohled – působit jako gag: mapy, nákresy, lekce z přírodovědy, laboratorní experimenty, lidsko-animální travestie, vteřinová nahlédnutí sebe sama v „cinefilně mytologické“ rovině... Vstupy skutečného vědce, neurologa, chirurga a chemika Henri Laborita (1914–1995), vnášejí řád do nepřeberného audio-vizuálního materiálu, který Resnais před divákem rozprostírá.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
21. týden
Po 23/05
18:00← méně
Animované filmy Václava Zykmunda
pásmo filmů / celkem 83 min. / HD

Havran a želva
režie: Jan Fuksa
1948 / 9 min.

Budulínek a lištičky
1949 / 12 min.

Mlsný Budulínek
1950 / 12 min.

Budulínek a zlý ptáčník
1950 / 20 min.

Koza a ježek
1951 / 13 min.

Veselý kolotoč
1952 / 17 min.

Výtvarník, fotograf, spisovatel a teoretik Václav Zykmund (18. 6. 1914 – 10. 5. 1984) patřil k mladším představitelům předválečného i poválečného surrealismu. Dvakrát v životě se v politicky nesvobodných obdobích uchýlil k filmové tvorbě. V období let 1948–1953 se svou družkou a později manželkou Annou Veselou-Korečkovou byli výtvarníky a režiséry dětských loutkových filmů v brněnském studiu, které Zykmund také vedl.
Od roku 1972 mu byla zakázána veřejná činnost. Za peníze utržené prodejem grafiky Maxe Ernsta si zakoupil Super 8mm kameru a v roce 1975 se svou družkou Alenou Šlachtovou vytvořil čtyři krátké privátní filmy z plánovaného cyklu Labyrint. V nich rozvíjel postupy a motivy akcí ze čtyřicátých let a zobrazoval život za socialismu se subversivním ironickým komentářem.
Projekci uvede Jan Bernard.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Soukromé filmy Václava Zykmunda
pásmo filmů / celkem 51 min. / HD

Štvanice
1975 / 9 min.

Očekávání
1975 / 20 min.

Konec oslav
1975 / 18 min.

Zelný trh aneb Jak vítat hosty prastarým způsobem
1975 / 18 min.

Úvod k projekci
kamera: Alena Zykmundová
střih: Dominik Neudeker, Jan Bernard
1976, 2021 / 4 min.

Výtvarník, fotograf, spisovatel a teoretik Václav Zykmund (18. 6. 1914 – 10. 5. 1984) patřil k mladším představitelům předválečného i poválečného surrealismu. Dvakrát v životě se v politicky nesvobodných obdobích uchýlil k filmové tvorbě. V období let 1948–1953 se svou družkou a později manželkou Annou Veselou-Korečkovou byli výtvarníky a režiséry dětských loutkových filmů v brněnském studiu, které Zykmund také vedl.
Od roku 1972 mu byla zakázána veřejná činnost. Za peníze utržené prodejem grafiky Maxe Ernsta si zakoupil Super 8mm kameru a v roce 1975 se svou družkou Alenou Šlachtovou vytvořil čtyři krátké privátní filmy z plánovaného cyklu Labyrint. V nich rozvíjel postupy a motivy akcí ze čtyřicátých let a zobrazoval život za socialismu se subversivním ironickým komentářem.
Projekci uvede Jan Bernard.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Út 24/05
18:00← méně
Asta Nielsenová I. / Lulu
Režie → Leopold Jessner
Původní název → Erdgeist
Německo 1923 / CZT / 60 min. / 35 mm / projekce s živým hudebním doprovodem
Hrají → Asta Nielsenová, Albert Bassermann, Rudolf Forster, Alexander Granach, Heinrich George
Cyklus → film před sto lety
Ke stěžejním divadelním událostem mládí Franze Kafky patřila premiéra Pandořiny skříňky, dramatu Franka Wedekinda, s jeho skandální hrdinkou přinášející s naprostou naivitou a bezmála s nevinností zkázu všem mužům, kteří jí zkříží cestu. Kafka se již nedožije uvedení dvou velkých děl německé kultury, která se tímto syžetem souběžně inspirovala: filmu Georga Wilhelma Pabsta Pandořina skříňka (1928) a opery Albana Berga Lulu (1928–1934, premiéra 1937). Mohl však vidět první dvě filmové Lulu. Tu druhou, kterou promítáme, natočil v roce 1923 divadelní režisér Leopold Jessner v pozoruhodné expresionistické stylizaci. Podle dobové kritiky tu výkony čtyř slavných mužských interpretů (mezi nimi Kafkou zbožňovaného Alberta Bassermanna v roli doktora Schöna) zastínila mytická dánská femme fatale Asta Nielsenová v titulní roli. Té je také věnován medailon, který uvedeme v úvodu večera.

Kafka o Albertu Bassermannovi:
„...Bassermann na plakátě mne dojal jako druhdy v Berlíně. Koho jsem zrovna mohl popadnout, Maxe (Broda) nebo jeho ženu nebo Weltsche, toho jsem k všeobecné nelibosti vlekl před tento plakát. (...) Co si o něm myslím, platí vlastně pro mne: Bassermann zůstává vždy Bassermannem, sám však poletuje jako pták, který je jakousi kletbou zdržován od svého hnízda, provždy prázdného...“

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Útěk na stříbrný glóbus
Režie → Kuba Mikurda
Původní název → Ucieczka na srebrny glob
Polsko 2021 / CZT / English friendly / 94 min. / DCP / česká premiéra filmu
Cyklus → Andrzej Żuławski
Dokumentární film Útěk na stříbrný glóbus je příběhem o největší záhadě a největším nesplněném snu polské kinematografie.
Na stříbrném glóbu (1977/1987) se mohl stát přelomovým sci-fi filmem. Obrovský rozpočet, myšlenkově podnětný scénář a odvážná umělecká vize slibovaly mistrovské dílo. Proč tedy komunističtí šéfové filmového průmyslu zastavili produkci dva týdny před dokončením natáčení? Bylo to z ekonomických nebo z politických důvodů? Z důvodů uměleckých, osobních...? Zůstaly nám jen fragmenty filmu, které dodnes inspirují diváky.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
St 25/05
19:00← méně
Atentát
Režie → Jiří Sequens
ČSR 1964 / English friendly / 100 min. / DCP
Hrají → Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek, Ladislav Mrkvička, Luděk Munzar, Josef Vinklář
nově digitalizovaný film

slavnostní uvedení filmu při příležitosti 80. výročí atentátu na Reinharda Heydricha

Dramatické události provázející atentát na Reinharda Heydricha inspirovaly tento pozoruhodný film, jenž na rozdíl od ostatních československých filmů své doby, zabývajících se tématem druhé světové války, se nezmiňuje o roli komunistického odboje v boji proti nacismu. Z těchto důvodů scénář nemohl být v druhé polovině padesátých let schválen a dočkal se realizace až v období uvolňování politické cenzury. Snímek rekonstruuje přípravy na akci, její provedení v květnu 1942, kruté represe následující po Heydrichově smrti, zběsilé pátrání po pachatelích – parašutistech, kteří atentát provedli, vyzrazení jejich úkrytu a jejich dobrovolnou smrt. Při inscenování řady záběrů vycházel režisér z dobových fotografií pocházejících z archivu gestapa (důležitou roli pro něj hrálo i rozestavení aut na ulici), výpovědí pamětníků a mnohých dalších materiálů. Realistickému výsledku napomáhalo i natáčení na místech, kde se události skutečně odehrály. Film tak zaznamenal i podobu místa, kde se atentát odehrál.

+ krátký film
Po Atentátu (3 fragmenty) / After the Assassination (3 fragments)
režie: Filip Cenek
ČR 1998 / 6 min. / DCP
Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Čt 26/05
18:00← méně
Okupace, přátelská pomoc, devastace. Sovětská armáda v Československu v letech 1968–1991
komentované pásmo dokumentů / celkem 90 min. / HD / vstup zdarma

Česká televize a Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR ve spolupráci s Národním filmovým archivem připravili sestřih dobových obrazových dokumentů mapujících více než dvacetiletý pobyt Sovětské armády v Československu. Komentované pásmo sleduje proměny jejího obrazu ve veřejném prostoru v souvislostech s vývojem širšího politicko-společenského kontextu: od srpnové vojenské invaze roku 1968, přes normalizaci až po pád komunistického režimu, který bezprostředně otevřel dveře k poměrně rychlému odsunu sovětských vojsk z Československa. Pořadem provede Marie Černá z Ústavu pro soudobé dějiny. S komentářem vystoupí redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
Celý program bude vysílán on-line Českou televizí.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Kosmos
Režie → Andrzej Żuławski
Původní název → Cosmos
Francie – Portugalsko 2015 / CZT / English friendly / 102 min. / DCP
Hrají → Sabine Azémaová, Jean-François Balmer, Jonathan Genet, Johan Libéreau
Cyklus → Andrzej Żuławski
„Roky se rozpadají na měsíce, měsíce na dny, dny na hodiny, minuty na vteřiny a vteřiny mizí. Čím jsem si jistý? Kolik uběhlo vteřin. Výsledek: nic.“
„Nic.“

Adaptace slavného posledního románu Witolda Gombrowicze, díky které se Andrzej Żuławski vrátil po patnácti letech k filmu, aby také on sám natočil svůj testament. Film zcela ponořený sám do sebe. Gombrowicz podobně jako Żuławski emigroval, nejdřív do Argentiny, poté žil a zemřel v Paříži. Důvody obou tvůrců byly podobné, pocity možná zejména zpočátku rozdílné. Zatímco Żuławski životně ztroskotal, přišel o ženu a profesní zázemí a v novém světě, nejdříve ve Spojených státech a později ve Francii, zpočátku jen těžko hledal uplatnění, Gombrowicz, (sportovně založený intelektuál) hledal v exilu dobrodružství a aspoň zlomek vytoužené absolutní svobody, kterou mu život v Polsku neumožňoval. Své Polsko a Poláky miloval. S výhradami, v duchu svého vyjádření: „Já jsem hrozně moc Polák. A pořád se proti Polsku bouřím.“
Oba tvůrci pro svůj podobně živelný a nespoutaný umělecký projev nakonec našli v exilu uplatnění. Żuławski za cenu výraznějších kompromisů než Gombrowicz. Jeho rukopis se postupně v exilu změnil. Brutální syrový poetismus Żuławského rané tvorby se v západoevropském azylu po dokončení Posedlosti zjemňuje a jeho filmy náhle často balancují na hraně frašky a žánrové karikatury. Režisér své postavy sleduje z většího odstupu. Možná je tato chladná distance východiskem autorova cynismu; reakcí na tvůrčí překážky, které mu osud po celou kariéru stavěl do cesty. Doma v Polsku, i v zahraničí. Żuławski si lepší látku než Gombrowiczův poslední temný román pro své adieu-żegnajcie vybrat nemohl.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Pá 27/05
18:00← méně
Jáchyme, hoď ho do stroje
Režie → Oldřich Lipský
ČSR 1974 / 95 min. / DCP
Hrají → Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák
nově digitalizovaný film

Dobrosrdečný venkovský mladík František Koudelka odjíždí pracovat do Prahy. Na cestu si koupí kondiciogram, v němž mu počítač podle jeho data narození vypočítal dny úspěšné, nebo jen ošidné či dokonce krizové. František nastoupí do autoservisu. Protekční místo mechanika mu sehnala jeho energická ovdovělá teta, u které také bydlí v podnájmu. Mechanici v autoservisu dostávají od zákazníků velké úplatky a často se stane, že se některý z přílivu peněz zblázní. To však plachému Františkovi nehrozí, řídí se totiž svým kondiciogramem. Ten mu má také pomoci získat přízeň a nakonec i lásku prodavačky Blanky. V cestě mu ale stojí konkurent, výčepní Karel, a tak František čeká na svůj přesně vypočítaný úspěšný den.
První filmový scénář autorské dvojice Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Nápady přeplněný snímek právem patří k českým komediálním klenotům, a to nejen díky řadě okouzlujících scén a nezapomenutelných dialogů, ale i přesnému hereckému obsazení. Tomu dominuje ve své první velké filmové roli tehdy devětadvacetiletý Luděk Sobota.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Belle
Režie → Mamoru Hosoda
Původní název → Rjú to sobakasu no hime
Japonsko 2021 / CZT / 122 min. / DCP
„Už jako studenta mne fascinoval film Jeana Cocteaua Kráska a zvíře. Jako svou profilovou fotku na sociálních sítích mám jednu z Cocteauových kreseb,“ říká Mamoru Hosoda, jeden z žijících klasiků japonské animace. V Belle před námi otevírá dva světy, naprosto rozdílné a přesto bytostně propojené. Prvním je japonská vesnice, v níž plachá a neobratná Suzu prožívá svůj neutuchající smutek ze smrti matky, která jí vzala schopnost zpívat a odcizila ji jejímu otci. Druhým je virtuální svět “U”, do nějž může vstoupit kdokoli, začít znovu a (třeba i) změnit svět. A právě tady se Suzu mění v Belle, znovu nachází svůj hlas a díky svým písním plným toho nejupřímnějšího citu se stává hvězdou “U”. Kromě obdivovatelů tu ale potkává i Zvíře, zjizvenou obludu, zápasící v bojových uměních, brutální, nespoutanou – a samotářskou. Společně se vydávají na cestu dobrodružství, nebezpečí a lásky, na cestu, která odhalí jejich skutečné já.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
Ne 29/05
15:00← méně
Když se potkají dva… a další vtipné historky
Cyklus → Ponrepo dětem
pásmo krátkých animovaných filmů / lektorský úvod / 3+

Malování pro kočku
režie: Břetislav Pojar
ČSR 1960 / 13 min.

O místo na slunci
režie: František Vystrčil
ČSR 1959 / 5 min.

Potkali se u Kolína
režie: Břetislav Pojar – Miroslav Štěpánek
ČSR 1965 / 13 min.

Slova, slova, slova
režie: Ludvík Kadleček
ČSR 1988 / 7 min.

Nebuďte mamuty
režie: Stanislav Látal
ČSR 1965 / 10 min.

Rádi se u filmů nasmějete? Pak vás naše pásmo krátkých animovaných historek určitě pobaví. V každé z nich uvidíte alespoň dvě hlavní postavy. Zjistíte, co vyvádějí s malířskými potřebami nezbedná koťata, uvidíte, jak se mezi sebou přou dva panáčci a dva rybáři, potkáte se s Malým a Velkým medvědem nebo společně s kamarády Mikulášem a Leopoldem zkusíte oživit mamuta.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
22. týden
Út 31/05
18:00← méně
Monna Vanna
Režie → Richard Eichberg
Původní název → Monna Vanna
Německo 1922 / CZT / 78 min. / 35 mm / projekce s živým hudebním doprovodem Zdeňky Košnarové
Hrají → Paul Wegener, Lee Parryová, Olaf Fjord, Albert Steinrück
Cyklus → film před sto lety
Po Ztraceném stínu (v Ponrepu 17. 5. v 18:00) další film s Paulem Wegenerem. Ve své době světově proslulý mim se málokdy objevoval v civilních rolích ze současnosti; jeho poměrně exotická fyziognomie ho předurčovala pro legendární či historické syžety. Monna Vanna, volně inspirovaná Machiavellim, zavede diváka do Florencie éry vrcholné renesance. Barevně virážovaný film režiséra, který nikdy nemířil k metám Murnaua nebo Langa, v konkurenci populárních historických spektáklů přicházejících z Hollywoodu si ale nevedl vůbec špatně.

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více
20:30← méně
Ještě jste nic neviděli
Režie → Alain Resnais
Původní název → Vous n’avez encore rien vu
Francie 2012 / CZT / 115 min. / DCP
Hrají → Sabine Azémaová, Pierre Arditi, Michel Piccoli, Mathieu Amalric, Anne Consignyová, Lambert Wilson
Cyklus → ještě jste nic neviděli
Orfeus a Euridika – snad každý druhý film Alaina Resnaise vychází z tohoto archetypálního mýtu. Někdo se vydává do Hirošimy, do Marienbadu, do říše mrtvých s marnou nadějí, že odtud vysvobodí svou lásku. Pod svými skutečnými jmény se oba milenci u Resnaise setkali poprvé až na prahu umělcovy vlastní smrti, v předposledním opusu s názvem, který neslibuje jen tak něco. Ještě jste nic neviděli je nejzávažnější dílo Resnaisova pozdního období, myšlenkově i stylisticky neuvěřitelně bohatý film, plný troufalých formálních vynálezů, emocí i kruté komiky. Scenáristé Laurent Herbiet a Alain Resnais (pod pseudonymem Alex Réval) si jako východisko vybrali Euridiku Jeana Anouilha (1941). Z další dramatikovy hry Drahý Antoine převzali motiv divadelníka, který sezve své přátele do odlehlého domu, kde budou při čtení jeho závěti konfrontováni se vzpomínkami, s naučenými replikami. Dorazí sem velká část Resnaisova stálého hereckého ensemblu, ale také Michel Piccoli nebo Mathieu Amalric, jemuž tentokrát připadne personifikace Smrti. Před diváky, jimiž jsme nejen my, ale i herci na plátně, předstoupí hned několik Orfeů, několik Euridik. Všechno se opakuje a nikdy není nic stejné. Resnais pur. Život pur. When I was 17, it was a very good year. When I was 21, it was a very good year, when I was 35 (a tak dále), it was a very good year, tvrdí v závěru hlas Franka Sinatry. Kdo by byl tak hloupý, aby mu to vyvracel?

Odkaz →Sdílet na FB →iCal →
→ více