Fedora / Fedora

Úvaha, jak nemožné je vrátit zpět věci dávno minulé, se skrývá za příběhem předposledního filmu Billyho Wildera Fedora, jímž, obrazně řečeno, opět vstoupil na území svého slavného Sunset Boulevardu. Neúspěchem pronásledovaný hollywoodský producent vyhledá kdysi slavnou, oslnivě krásnou hvězdu, jež byla před mnoha lety importována do Hollywoodu – jako mladíček s ní prožil milostný poměr – a která, zůstávajíc záhadným způsobem stále mladistvě půvabná, nyní žije ve společnosti své dcery v přísném odloučení od světa na jednom z malých řeckých ostrovů. Doufá, že s její pomocí se mu podaří návrat na výsluní. Svým necitlivým jednáním a úporným naléháním, veden pouze sobeckým zájmem vlastního prospěchu, rozvíří proud událostí, které nakonec vyústí v tragický závěr.

„Vlastně se jedná o častý sen homosexuálů, v němž vyjadřují obdiv silným ženám typu Grety Garbo, Marlen Dietrich nebo Mae West, k jejichž nohám vrhají květiny,“ vysvětloval Wilder.

„Do této role jsem potřeboval herečku silné osobnosti, jako byla třeba Bette Davis v době své největší slávy, ovšem současně, a to celou věc značně komplikovalo, to měla být významná hvězda s přídechem záhadnosti, jakou se vyznačovaly Dietrich, Garbo či Pola Negri.“ Wilderovi se také těžko rozhodovalo, má-li zvolit pro role matky a dcery pouze jednu herečku, nebo dvě. Švýcarka Marthe Keller měla zpočátku sehrát dvojroli, nakonec Wilder ještě angažoval Hildegardu Knef, těšící se pověsti velké herecké osobnosti německé divadelní scény i filmového světa.

Novela Thomase Tryona, jež poskytla Fedoře literární námět, je nesena spíše v romantickém duchu a nezabývá se někdejší kariérou herečky. Inspirován zkušenostmi zasvěceného znalce Hollywoodu, Wilder se naopak snaží rozkrýt, z čeho vzniká a jak vlastně taková legenda významné hvězdy stříbrného plátna přežívá.