Anotace
Populární postava mlčenlivého elegána s kouzelnou buřinkou, kterého v sedmdesátých letech uvedli do života scenárista Ota Hofman a režisér Jindřich Polák, se naposled objevila na filmovém plátně v roce 1988. Protagonistou pohádkově laděného vyprávění je zapomenutý herec Rudolf Karásek, který před lety oblíbenou postavu pana Tau představoval. Deprimovaný, stárnoucí profesionál utápí úzkost v alkoholu a vede neutěšený rodinný život. Když Karásek začne usilovat o comeback, zjistí, že na svou dávnou roli už nestačí. Filmaři tedy všechny fyzicky náročnější scény svěří jistému panu Novákovi, naturščikovi, který je neschopnému hereckému veteránovi k nerozeznání podobný. Karásek na dvojníka během natáčení žárlí, a protože se mu touží vyrovnat, začne se měnit. Posléze získá zpět ztracenou jistotu a vrátí se k „vážné“ herecké práci. Pan Novák tajemně zmizí – a zůstává otázkou, o koho vlastně šlo… Dvojnický motiv už Ota Hofman s Jindřichem Polákem využili v jiných příbězích o panu Tau, hra s hercem-dublem v posledním příběhu o muži s čarovnou buřinkou však nese zjevné rysy nostalgie. Ta je vzdálená původnímu komediálnímu konceptu, už proto, že film má ambice oslovit spíš pamětníky než nové publikum. V hlavní roli snímku, který vznikl v česko-německé koprodukci, se opět objevuje Otto Šimánek. Navzdory pohádkovému finále však ani Novák, ani Karásek nejsou původním, „čistokrevným“ panem Tau, který herce proslavil. Film ovšem představuje comeback samotného Šimánka, kterému Jindřich Polák v průběhu osmdesátých let pravidelně poskytoval menší i větší role. Vzpomínkovou atmosféru filmu pomáhá udržet i obsazení bývalé dětské herečky Dany Vávrové do role uhoněné asistentky režie Aleny. Partu herečky Barborky se ujala Žaneta Fuchsová, která si zahrála v Polákových příbězích o nezvedené dívence Lucii.
Číst dále
