Anotace
Třetí díl „básnické pentalogie“ realizovali režisér Dušan Klein a scenárista Ladislav Pecháček v roce 1987. Po snímcích Jak svět přichází o básníky (1982) a Jak básníci přicházejí o iluze (1984) se k divákům vrátil oblíbený hrdina – idealistický snílek Šimon Šafránek. Ten po úspěšně zakončených studiích medicíny nastupuje jako lékař na interní oddělení okresní nemocnice v rodném Hradišti. Protože má kvůli odporu k protekčním pacientům konflikt s primářkou, skončí jako obvodní lékař v zapadákově zvaném Bezdíkov. Kromě potíží s administrativou a rozličných rázovitých pacientů zde ovšem mladý muž potkává svou novou lásku – učitelku hudby, jíž začne přezdívat Píšťalka (Eva Vejmělková)… Školu skončil i hrdinův kamarád Kendy, který po absolutoriu režie na FAMU získává másto asistenta režie v televizi. Ve svém a Šimonově rodišti natáčí se štábem seriál. Vendulka „Utešitelka“ pracuje jako úřednice na ministerstvu zdravotnictví. Třetí z kamarádů, kteří se v předchozím dílu sešli na pražské studentské koleji – Afričan Mireček – ovšem odstartoval lukrativní kariéru: přijíždí na návštěvu Československa coby součást mezinárodní delegace. Všichni se však rádi opijí v sklípku moravského kamaráda Venoše... Štěpán musí o Píšťalčinu lásku bojovat s jejím nudným snoubencem Hájkem (Rostislav Kuba). Už tradičně se jeho básnivý, poetický přístup střetává s pragmatickým přístupem jeho protivníka. Hrdiny, známé z předchozích dílů, doplňují i nové postavy v podání Jany Hlaváčové (optimistická zdravotní sestra v Bezdíkově, Tonička) či Rudolf Hrušínský (bohémský otec Píšťalky). Po emigraci Pavla Kříže do Kanady se zdálo, že je básnické série u konce. V roce 1993 však Dušen Klein natočil další pokračování nazvané Konec básníků v Čechách, v němž se čestný hrdina potýká při hledání práce s novými, polistopadovými poměry. Mohl tak postoupit do posledního dílu pentalogie Jak básníci neztrácejí naději (2003).
Číst dále