Anotace
Hororový žánr se v české kinematografii objevoval jen sporadicky. Jednu z výjimek tvoří snímek, který v roce 1986 natočila Věra Chytilová. Podobně jako v případě jiných děl kontroverzní autorky, také u Vlčí boudy je ovšem filmový žánr nositelem obecnějších významů, v nichž se režisérka pohybuje na své oblíbené půdě vztahové morality, ústící do podobenství o dobové společnosti. Vyprávění, inspirované námětem a scénářem Daniely Fischerové, je vybudováno na půdorysu standardního vyprávění o skupince mladých lidí, která v prostředí odříznutém od světa prochází předčasnou zkouškou dospělosti. Jedenáct mladistvých účastníků elitního lyžařského kurzu je na horské chatě Vlčí bouda vystaveno tvrdému drilu ze strany vedoucího, zvaného Táta, a dvou instruktorů – Dinga a Babety. Ti mezi svěřenci záměrně rozdmýchávají spory a nedůvěru, aby je nakonec donutili k meznímu rozhodování o životě a smrti: když mladí lidé obětují jednoho ze svého středu, mohou se vrátit domů. Hororový žánr se posléze překvapivě přelije do žánru sci-fi, v němž se trojice vedoucích ukazuje být mimozemšťany, kteří na vzorku obyvatelstva zkoušejí možnosti plánované invaze… Věra Chytilová se ve Vlčí boudě pokusila zobrazit mechanismy, jejichž prostřednictvím totalitní režim manipuluje s občany. Přestože děti a mladiství ve filmech Chytilové často představují naději, účastníci kurzu ve Vlčí boudě už jsou infikovaní ziskuchtivostí a kompromisnictvím dospělých. Důležitý podíl na působivosti filmu má nervní, dynamická kamera Jaromíra Šofra a znepokojivá hudba Michaela Kocába. Hercům, kteří důsledně dodržují režisérčin požadavek stylizovaného projevu, dominuje Miroslav Macháček jako Táta. V rolích instruktorů se objevili amatérští herci Tomáš Palatý a Štěpánka Červenková. Do rolí mladistvých hrdinů režisérka obsadila talentované debutanty, kteří v následujících letech často pokračovali v herecké kariéře.
Číst dále
