Džusový román

Hraný celovečerní debut třiatřicetiletého režiséra Fera Feniče Džusový román (1984) patří k těm snímkům, které se dostaly do přímého konfliktu s požadavky a očekáváními barrandovské dramaturgie. Příběh mladé dělnice z gumárny, který svou syrovostí a provokativní upřímností připomínal díla československé nové vlny šedesátých let, se premiéry dočkal až čtyři roky po svém vzniku – v roce 1988. Teprve rok poté směl Fenič realizovat svůj druhý hraný celovečerní projekt – podobenství o morálním pádu komunistického funkcionáře Zvláštní bytosti. Na rozdíl od stylizovaného snímku, který se stal Feničovým rozloučením s celovečerním hraným formátem, odkazuje Džusový román k dokumentaristickým kořenům svého autora. Protagonistkou vyprávění je venkovská dívka Alena Horáková, která začne s kamarádkou Jituš pracovat jako dělnice v gumárně. Podobně jako smělejší Jituš, i nejistá a plachá Alena vidí ve vdavkách jedinou možnost, jak se vymanit z ubíjejícího pracovního stereotypu. Ze známosti s pohledným sebestředným sportovcem Frantou však vznikne jen nechtěné těhotenství. Franta je ženatý, čeká dítě s manželkou a Alena musí podstoupit potrat... Džusový román vzdáleně upomíná na koncept Formanových Lásek jedné plavovlásky (1965), příběh náhodné známosti naivní dívky a její cesty do města končící deziluzí je však rozšířen o potratový motiv. K přesvědčivosti snímku přispěl kameraman Jaroslav Brabec, který v roce 1984 realizoval i snímek docela jiného charakteru – kostýmní romanci Zdeňka Trošky Poklad hraběte Chamaré. V roli Aleny excelovala tehdy devatenáctiletá Alena Mihulová, která rok předtím debutovala v tragikomedii Karla Kachyni Sestřičky. Partu Jituš se ujala neherečka Laura Kurovská, kterou nadabovala Zuzana Bydžovská. Také do dalších rolí se Feničovi povedlo získat málo známé představitele, kteří svými výkony přispěli k autentičnosti filmu.