Anotace
Juraj Herz dlouhodobě inklinoval k hororu, prvky filmu hrůzy však většinou zapojoval do jiných žánrů. Jako příklad může posloužit drama Spalovač mrtvol (1968), romance Morgiana (1970), pohádky Deváté srdce a Panna a netvor (obě 1978) či drama Pasáž (1996). Také Upír z Feratu (1981) je spíš sci-fi než strašidelným vyprávěním založeným na iracionálním prvku: děj se totiž rozehrává kolem závodního vozu firmy Ferat, jezdícího na lidskou krev. Podle povídky Upír po dvaceti letech spisovatele Josefa Nesvadby, který českému filmu dodal řadu atraktivních námětů, rozehrávají Herz a scenárista Jan Fleischer klasické drama o sebedestruktivní lidské posedlosti. Ta Herze přitahuje už od jeho krátkometrážního debutu Sběrné surovosti (1965). Hrdinkou příběhu je Mima Veberová, která si svou zálibu v rychlé jízdě kompenzuje za volantem sanitky, v níž s doktorem Markem spěchá ke kritickým případům. V závodnici rallye, najatou zahraniční firmou Ferat, Mimu změní setkání s dávným známým, trenérem Křížem, a dosavadní závodnicí firmy Luisou. Zatímco Mima podléhá okouzlení upírským vozem, doktor Marek se pokouší ji zachránit a odhalit nekalé čachry společnosti Ferat… Hororovou atmosféru ve stylizovaném snímku pomáhají udržet kameraman Richard Valenta a hudební skladatel Petr Hapka, kteří v dramatické souhře fungují ve scénách rychlých jízd i Markových děsivých nočních můr. Hlavní role ve filmu autor svěřil Jiřímu Menzelovi (Marek) a Dagmar Veškrnové (Mima), kterou obsadil už do filmů Holky z porcelánu (1974) a Holka na zabití (1975). V roli trenéra Kříže se objevuje Petr Čepek, jenž svým expresivním herectvím nadchl už v Herzových Petrolejových lampách (1971). Sám režisér si zahrál roličku vampýra z filmu, který připomíná, že název firmy – Ferat – má evokovat hororovou klasiku Upír Nosferatu. Středobodem snímku je však titulní vůz, jehož design (stejně jako kostýmy a titulky) na základě prototypu nikdy nevyráběného vozu Škoda Supersport 724 navrhl Theodor Pištěk.
Číst dále
