Anotace
Do bitevní vřavy první světové války se režisér Martin Hollý v roce 1980 vrhl dramatem Signum laudis, jehož temným protagonistou je fanatický velitel, jenž neváhá své vojáky hnát na smrt ve jménu vítězství c. a k. monarchie. Kaprál Hoferik je dokonce dekorován řádem Signum laudis – rakouskou Vojenskou záslužnou medailí. Vojáci ovšem kaprála nenávidí – a když jde do tuhého, přidají se k nim i Hoferikovi nadřízení, kteří by bezvýchodnou situaci jednotky rádi vyřešili kapitulací. Tu však kaprál nemůže připustit. Cesta k vytouženému zajetí vede zřejmě jen přes mrtvolu Hoferika, který vůbec nechápe, proč byl postaven před improvizovaný polní soud… O kvality psychologického dramatu o nesmyslné posedlosti vojenským „posláním“ se postaral především scenárista Jiří Křižan, který na textu spolupracoval s Vladimírem Kalinou, jenž byl autorem námětu. V Křižanově filmografii ze sedmdesátých let dominuje vedle Vláčilových Stínů horkého léta (1977) právě válečné drama Signum laudis. Film získal ocenění na MFF v Karlových Varech. Přestože snímek s vynikajícím hereckým výkonem slovenského herce Vlada Müllera v hlavní roli skrývá v podtextu narážky na socialistickou současnost, byl Křižan navržen na Státní cenu Klementa Gottwalda. Tu ovšem nepřijal (jako vyznamenání pojmenované po člověku, který podepsal rozsudek smrti nad jeho otcem). Tím si ceněný scenárista zablokoval práci na Barrandově. Své scénáře však mohl realizovat ve Filmovém studiu Gottwaldov a na Slovensku. S Martinem Hollým tak Křižan spolupracoval ještě na filmech Mrtví učia živých (1983) a Tichá bolest (1990). Přestože snímek vznikl ve spolupráci Barrandova se Slovenskou filmovou tvorbou Bratislava, objevují se v něm především čeští herci – Josef Bláha jako hejtman König, Ilja Prachař coby generál Berger či Radovan Lukavský v roli generála Grosse.
Číst dále
