Anotace
Spisovatel Jan Otčenášek se jako scenárista podílel také na romantickém příběhu s autobiografickými prvky, který v roce 1979 natočil renomovaný režisér Karel Kachyňa. Protagonistou vyprávění odehrávajícího se ve třicátých letech je Karel „Kajda“ Bursík, který prožívá dětství a dospívání na pražském Žižkově. Jeho rodina je vystavena nejrůznějším tlakům: matka zemře a otec-obuvník se furiantsky, leč marně pokouší konkurovat továrně Baťa. Talentovaný Kajda se pokouší překonat sociální předurčenost a zatímco jeho starší bratr Pepan pracuje jako dělník, studuje na gymnáziu. Doba však spěje k válce – a první hrdinovo milostné okouzlení ke křehké dívce Páje provází deziluze… Karel Kachyňa ve svém filmu zdařile střídá komické a tragické prvky, přičemž hrdinovo první, romantické vzplanutí se dostává do konfliktu s přízemním přístupem Kajdova bratra. Příběh rozdělený do šesti „vět“ líčí nelehké dospívání za nelehké doby v lehce poetickém oparu. Formální členění (jednotlivá kabaretní čísla vystihují měnící se náladu společnosti) si autoři zřejmě vypůjčili z muzikálu Boba Fosse Kabaret (1972). O atraktivní obrazovou stránku díla se postaral Kachyňův oblíbený kameraman Jan Čuřík, díky kterému třpytivá retro atmosféra vyvažuje drsné sociální kontexty. K evokaci zaniklého světa staré dělnické čtvrti slouží i řada bizarních vedlejších postav, k jejichž zajímavosti přispívá špičkové herecké obsazení (mj. Rudolf Hrušínský jako voyeurský lékárník, Miroslav Macháček jako jeho přítel Ráb). V roli citlivého Kajdy debutuje tehdy sedmnáctiletý Lukáš Vaculík. Zkušený Vladimír Menšík se ujal partu hrdinova otce – nešťastného ševce Bursíka. Roli Páji ztvárnila tehdy začínající Tereza Pokorná. Kajdu v dětském věku si zahrál Michal Dlouhý a hlas dospělého hrdiny vzpomínajícího na své dětství patří Eduardu Cupákovi.
Číst dále
