Anotace
Adaptace románů Julese Vernea jsou v rámci československé kinematografie nejtěsněji spjaté se jménem Karla Zemana. Režisér Ludvík Ráža se scenáristou Ondřejem Vogeltanzem se proto v roce 1978 museli vyhranit proti takovým klasickým dílům, jako je Vynález zkázy (1958), Ukradená vzducholoď (1966) a Na kometě (1968). Zemanovy snímky využívaly kombinace hraného a animovaného filmu, výtvarně vycházející z dobových ilustrací verneovek. Přepis Ocelového města (které knižně poprvé vyšlo v roce 1879) nakládá s předlohou volně a soustřeďuje se na civilní, realisticky pojatý dobrodružný příběh. Jeden z nejpůsobivějších titulů ve filmografii režiséra Ludvíka Rážy se opírá o příběh dvou vzdálených příbuzných – doktora Sarrasina a profesora Januse, kteří se zděděným jměním naložili zcela odlišným způsobem. Zatímco lidumil Sarrasin postavil šťastnou metropoli Fortuna, mocichtivý Janus nechal vybudovat Ocelové město, jehož strádající obyvatelé musejí tvrdě dřít v obrovské zbrojovce. Sarrasinův zeť, inženýr Zodiak, se v převleku vetře do Janusovy blízkosti a s pomocí sirotka Viktora zmaří vynálezcovy nekalé plány na napadení Fortuny... Poněkud tezovitý, protiválečný příběh pro mládež přesvědčivě buduje pochmurnou atmosféru Ocelového města, jehož totalitní uspořádání mělo být obrazem devastujícího, vykořisťovatelského kapitalistického systému. Podíl na výtvarné ucelenosti filmu má kameraman Jan Němeček, který své schopnosti osvědčil např. na filmech Kdo chce zabít Jessii? nebo Ať žijí duchové! Podstatný vliv na výsledek měl i architekt Vladimír Labský, který v barrandovském ateliéru č. 6 vytvořil multifunkční dekoraci, jež v různých úpravách posloužila při natáčení filmů Panna a netvor, Deváté srdce a Kočičí princ.
Číst dále
