Anotace
Divadelní veselohra Jaroslava Vrchlického se poprvé na jevišti hrála v květnu 1884, dnes je však známá především díky muzikálové filmové komedii, kterou v roce 1973 natočil Zdeněk Podskalský. První filmovou adaptací rozmarného milostného příběhu, odehrávajícího se na hradě, jejž Karel IV. zasvětil duchovnímu rozjímání, ovšem natočil už v roce 1919 režisér Olaf Larus-Racek. K Vrchlického textu se vrátil i František Filip, který v roce 1965 realizoval televizní adaptaci s Vladimírem Rážem a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích. Němá verze a Filipův snímek, vypomáhající si nově otextovanými popovými hity, ovšem nemohou konkurovat Podskalského populárnímu muzikálu postavenému na chytlavých písních Karla Svobody. Atraktivní jsou i historické reálie a doba, vnímané jako barvité pozadí pro dvojici milostných příběhů: manželskou lásku císaře Karla IV. a jeho manželky Elišky Pomořanské a rodící se partnerství neteře purkrabího Aleny a královského šenka Peška. Zákaz vstupu žen do prostor Karlštejna je tak porušen dvojnásobně: císařovna sem tajně přichází, aby byla nablízku milovanému, leč odtažitému manželovi, zatímco Alena v převlečení za zbrojnoše chce na hradě strávit noc, aby vyhrála sázku s otcem, jenž nepřeje jejímu vysněnému sňatku. Všeteční, vznešení hosté – cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán – se pak stávají svědky spletité převlekové hry, v níž nakonec samozřejmě nad dvorskou etiketou vítězí láska. Podskalský do své rozverné historické komedie obsadil řadu hereckých celebrit: role císaře a jeho ženy ztvárnili Vlastimil Brodský a Jana Brejchová. Alenu a Peška si zahráli Daniela Kolářová a Jaromír Hanzlík, purkrabího ztvárnil Jaroslav Marvan a role cyperského krále Petra se ujal Waldemar Matuška. Ten také s přehledem zvládl pěvecké party, s nimiž se ovšem vyrovnali se ctí i mnozí z jeho hereckých kolegů. Za Janu Brejchovou však zpívala Helena Vondráčková. Jako předfilm jsme k programu zařadili slavný experimentální snímek Rytmus, který je vizuálním zobrazením hudby.
