Anotace
Jaroslav Papoušek v rámci své režisérské tvorby vytvořil v letech 1969–72 komediální trilogii líčící osudy jedné obyčejné, pražské rodiny. Po filmech Ecce homo Homolka (1969) a Hogo fogo Homolka (1970) uzavřel svou autorskou sérii v roce 1972 snímkem Homolka a tobolka. Po snaze strávit příjemnou rodinou neděli (první díl) a pokusu potěšit návštěvou venkovské příbuzné (druhý díl) se rodina Homolkových vydává na zimní rekreaci do Krkonoš. Protože už všichni vědí, že každá snaha o rodinnou harmonii utone v nanicovatém škorpení, rozhodnou se Homolkovi tentokrát každý pokus o hádku trestat. Půtky s kulturním referentem Bradáčkem či dědečkovy snahy o koketérii s mladými rekreantkami z vedlejšího pokoje ovšem zaviní, že plán rychle vezme za své. Sobectví a hamižnost Homolových navíc hraje ve vyprávění hlavní roli: šestice hrdinů, stísněných v Praze malém bytě, si totiž užívá dvou pokojů a odmítá vyhovět prosbám jiných dvou rodin, které omylem sdílejí jeden pokojík… Snaha užít si za málo peněz hodně zábavy motivuje hrdiny podobně jako postavy jiných českých komedií sedmdesátých let. Film Homolka a tobolka tak předznamenává vlnu normalizačních veseloher zesměšňujících měšťácké přežitky v uvažování a chování prostých občanů. Snímek má – nejen v tom – blíž k povrchní společenské kritice než k temně sarkastickým dílům, na kterých Papoušek v šedesátých letech spolupracoval s Milošem Formanem a Ivanem Passerem. Přestože třetí díl je nejslabším z celé série, poskytuje divákům stále ještě dobrou zábavu založenou na přirozeně vtipných dialozích a dobře odpozorovaných situacích. V hereckém obsazení nezklamou Josef Šebánek a Marie Motlová v rolích prarodičů a Helena Růžičková a František Husák coby Heduš a Ludva. Obsazení doplnili Jiří Hrzán coby Bradáček nebo Iva Janžurová jako neodbytná paní Burdová.
Číst dále
