Anotace
Osudy dětských hereckých hvězd bývají často spojeny s rychlým poklesem popularity a pádem do zapomnění. Viktorie Čermáková debutovala v titulní roli ztřeštěné dětské komedie Oty Kovala Lucie a zázraky (1970) jako čtyřletá, z filmového plátna se však vytratila už v roce 1973. K filmu se ovšem naplno vrátila teprve nedávno, už jako ceněná divadelní herečka a režisérka. Hrdinka moderní pohádky o dívence z dětského domova, které obživlý plyšový pes pomůže najít maminku, tak stojí na počátku kariéry respektované umělkyně. Lucie a zázraky znamenala samostatný, sebevědomý debut i v případě režiséra Oty Kovala, který se v následujících dvou desetiletích soustředil téměř výhradně na tvorbu pro děti a mládež. (Výjimkou potvrzující pravidlo zůstává především životopisný snímek Julek /1979/, popisující dětství a dospívání komunistického novináře Julia Fučíka.) Scenáristou Lucie a zázraků, která v rozměru tvorby pro malé diváky experimentuje s odkazem němé grotesky i československé nové vlny, byl zkušený Ota Hofman. Autor, který pro Otu Kovala napsal ještě dětský snímek Kočičí princ (1978), má na svém kontě i příběhy o holčičce Lucii (Lucie, postrach ulice, …a zase ta Lucie! /oba 1984/). Ty však s hrdinkou Kovalova snímku nemají nic společného. Malá, osiřelá Lucie je totiž původně hrdinkou promítaného filmu, který se změní ve skutečnost díky manželům Petře a Mikulášovi. Smutná, osamělá holčička od nich dostane hračku – růžového pejska, kvůli kterému byla Petra propuštěna z práce. Pejsek Laurohardy Růžovej ožije – a Lucie si je naprosto jistá, že ji dovede do nového domova. Noví přátelé utečou a společně prožijí v pražských ulicích plno dobrodružství. Nové rodiče pak holčička najde právě v Mikulášovi a Petře… Hlavní dospělé role v hravém snímku si s nadhledem zahráli Jan Tříska a zpěvačka Naďa Urbánková, která v první polovině sedmdesátých let ve filmu často využívala svou předchozí hereckou zkušenost.
Číst dále
