Anotace
Režisér Karel Kachyňa a scenárista Jan Procházka v roce 1969 realizovali další ze svých vysoce ceněných projektů – nemocniční drama o stárnoucím profesorovi, který po těžké operaci srdce bilancuje svůj dosavadní život. K optimismu nemá Jindřich Šimek důvod: v padesátých letech byl jako údajný nepřítel komunistického režimu odsouzen k mnohaletému vězení. Přišel tak o vědeckou kariéru i o rodinu, která se ho zřekla. Pacientův zájem upoutá neznámá dívka, již vídá oknem pokoje na střeše protějšího domu. Upíná se k ní a začne s ní spojovat své naděje do budoucnosti… Silné, neokázale poetizované psychologické drama poskytlo znamenitou hereckou příležitost Vladimíru Šmeralovi. Komorní snímek, který se otevřeně vracel k tématu stalinských represí, byl předposledním „svobodným“ dílem Procházky a Kachyni. Po Uchu (1970) už osvědčená dvojice nedostala příležitost k další spolupráci.
Číst dále