Anotace
Spisovatel Josef Nesvadba se do historie českého filmu zapsal jako autor předloh i scenárista. Kromě filmu Tajemství zlatého Buddhy (1973) šlo o témata spojená s žánrem sci-fi. Jedním ze snímků, které Nesvadba adaptoval podle vlastního námětu, je i sci-fi komedie, již v roce 1969 režíroval osvědčený Oldřich Lipský. Téma ovšem konvenovalo spíš spoluscenáristovi Miloši Macourkovi, který příběhy rozehrané kolem krkolomných zvratů realizoval hlavně s Václavem Vorlíčkem („Pane, vy jste vdova!“ /1970/, Což takhle dát si špenát /1977/) či Jindřichem Polákem (Zítra vstanu a opařím se čajem /1977/). Ve filmografii samotného Lipského, jenž byl především bytostným komediografem, tvoří sci-fi spíš výjimky (Muž z prvního století /1961/, Zabil jsem Einsteina, pánové… /1969/ a Srdečný pozdrav ze zeměkoule /1982/). „Einstein“, který se k divákům dostal na počátku roku 1970, se rozehrává kolem známé hypotézy provázející spekulace o cestování časem. Včasná likvidace Alberta Einsteina by mohla zabránit tomu, aby aplikace vědcových prací na počátku třetího tisíciletí vedla ke konstrukci zhoubné bomby G, po níž ženám narostly vousy a ztratily schopnost rodit děti. Do Prahy roku 1911 se tak strojem času vydává z budoucnosti vědecká výprava historiků vedená profesorem Moorem (Jiří Sovák). Historikova kolegyně Williamsová (Jana Brejchová) a matematik Frank Pech nechtějí vraždit: mají jen napomoci nešťastné náhodě. Podle doložených faktů totiž Einstein (Petr Čepek) v domě bankéře Wertheima málem zahynul při pádu těžkého lustru. Pečlivě naplánovaná akce se ovšem zhatí – a nevyjde ani druhý pokus, jenž zlikviduje všechny muže na planetě s výjimkou Moorea… Po experimentálním Happy endu (1967) realizoval Oldřich Lipský bláznivou, překombinovanou komedii, která nevyváženost scénáře z dnešního pohledu vyvažuje vynikajícím hereckým obsazením. Za zmínku stojí skutečnost, že zkáza lidstva je spojena s tajnými zbrojními aktivitami USA.
Číst dále
