Anotace
Jako odpověď na srpnovou sovětskou okupaci natočil Evald Schorm snímek Den sedmý – osmá noc (1969), který však už nebyl uveden do distribuce. Režisér, který zemřel v prosinci 1988, se tak vůbec nedočkal premiéry svého filmu, jež se uskutečnila až v roce 1990. Podobenství o české zbabělosti, krutosti a malosti se odehrává během čtyřiadvaceti hodin ve vesnici, kam zavítá potulná divadelní společnost předvádějící biblické pašijové hry. Představení přeruší výpadek elektrického proudu a potměšilému vesničanovi Srandistovi se snadno povede rozšířit poplašnou zprávu o blížícím se nebezpečí. Obyvatelé rychle podléhají panice, stávají se obětí šikany, či v sobě naopak objevují totalitářské sklony. Evakuace v přistavených železničních vagonech totiž není pro každého... Vyprávění, do kterého scenárista Zdeněk Mahler vložil autentickou dobovou zkušenost, se v rámci epizodické stavby posunuje od komedie k tragédii, v jejímž rámci tvůrci nikoho nešetří. Rychlé morální degradaci postav odpovídají alegorické odkazy na příběh Ježíšova života, který protagonisté naprosto nechápou. Jedinou postavou schopnou reflexe se tak příznačně stává místní blázen... Schorm s Mahlerem se spolehli na absurdní situace a dialogy, které s klinicky objektivním odstupem jasnozřivě postihují atmosféru nastupujícího reálného socialismu. Autentické dobové nálady spojené se ztrátou ideálů i jistot a pochybnostmi ohledně budoucnosti dobře zrcadlí rychlou změnu společnosti na podzim a na počátku zimy roku 1968. Na filmu je patrné, že jeho tvůrci pracovali pod tlakem. Dojem uspěchanosti a syrové autenticity tak ze snímku činí dokument doby. V herecky znamenitě obsazeném díle exceluje Jan Libíček jako Srandista. Režisérem pašijových her je Jan Kačer, který se ve filmu objevuje jako Učitel a který hrál hlavní roli v dramatu Každý den odvahu, jejž Schorm režíroval v roce 1964.
Číst dále
