Anotace
Všichni dobří rodáci scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného patří mezi nejoceňovanější tituly domácí kinematografie. Legendární snímek se ovšem brzy po své premiéře v červenci 1969 ocitl na seznamu zakázaných děl. Jeho autor v roce 1970 emigroval a své další filmy realizoval v zahraničí. Do vlasti se Vojtěch Jasný coby filmař vrátil Návratem ztraceného ráje (1999), jež je volným pokračováním Rodáků. Ti zůstávají středobodem autorovy tvorby: vynesli Jasnému Cenu za režii ex aequo na MFF v Cannes. Prestižní festival tehdy přiřkl i Cenu nejvyšší technické komise kameře Jaroslava Kučery. Právě ta je prakticky další postavou ve vyprávění o sousedech z jedné moravské vísky, jejíž radostnou pospolitost v padesátých letech těžce naruší kolektivizace. V poetické kronice, ke které Jasného inspirovaly osudy obyvatel jeho rodné Kelče, hrají důležitou roli i kostýmy výtvarnice Ester Krumbachové. Práce s barevnými kontrasty a přirozeným světlem vdechuje Rodákům neopakovatelnou atmosféru. Poetický duch, stupňovaný do až surrealistických momentů, v Jasného filmu ladí s nadčasovými motivy lásky a smrti. Ty osudově zasahují většinu hlavních postav. Zatímco milostná vášeň vtahuje místního pošťáka a sličnou vdovu do navenek bezstarostného víru přítomnosti, kradácký soused Pyřek (Vladimír Menšík) se ve snaze přechytračit budoucnost připraví o život. Pozornost k sobě nevyhnutelně strhává sedlák František (Radoslav Brzobohatý), mlčenlivý a čestný muž, který zosobňuje až sebeničivou lásku k rodné hroudě. Právě on se pro vesničany stává ztělesněným morálním imperativem.
