Anotace
Stěžejní dílo české kinematografie, filmová rapsodie Františka Vláčila, nazvaná podle Vančurovy předlohy Marketa Lazarová, představuje v žánru historického filmu jedno z nejvýznamnějších děl světové kinematografie. Příběh se odehrává v drsných dobách poloviny třináctého století. Loupeživý rytíř Kozlík se ocitne se svým početným rodem v nemilosti poté, co jeho synové zadrží mladého saského hraběte Kristiána. Nebezpečným pronásledovatelem se stává boleslavský hejtman Pivo. Kozlíkův syn Mikoláš znásilní dceru záludného zemana Lazara, zatímco Kozlíkova dcera Alexandra, která měla incestní vztah s bratrem Adamem, se zamiluje do zajatého mladíka. Pronásledování skončí velkou řeží, při níž je zraněný Kozlík chycen. Mikoláš se marně pokusí vězně osvobodit. Je smrtelně zraněn. Než skončí s otcem na popravišti, oddá ho hejtman s těhotnou Marketou. Alexandra zabije Kristiána, který se pod vlivem prožitých hrůz pomátl. Pozorovatelem událostí je potulný mnich Bernard… Snímek omamuje zejména svou vizuální působivostí a hudbou Zdeňka Lišky. Je rozdělen do dvou dílů (Straba, Beránek boží) a jednotlivé obrazy jsou uvozeny mezititulky naznačujícími děj. Bohatá je i zvuková stopa, v níž jsou s neobvyklým dozvukem použity lakonické dialogy nebo naopak „literární“ monology, nejrůznější výkřiky a citoslovce, skřek dravců i hlas vypravěče. Ve složité struktuře se neustále narušuje chronologie vyprávění útržkovitými reminiscencemi a vizemi některých postav.
