Anotace
Režisér Jiří Menzel je nejtěsněji spjatý s adaptacemi děl Bohumila Hrabala, na svém kontě má však i dvojí adaptátorské setkání se spisovatelem Vladislavem Vančurou. V roce 1967 se spolu se scenáristou Václavem Nývltem ujal přepisu novely Rozmarné léto a v roce 1989 společně s Jiřím Blažkem převedl do filmové podoby Konec starých časů. První z Menzelových vančurovských adaptací představuje jeden z vrcholů režisérovy tvorby, který se však z kontextu československé nové vlny vymyká svým eskapickým, nostalgizujícím laděním. Tehdy devětadvacetiletý Menzel tak mimoděk předjal charakter většiny svých snímků ze sedmdesátých a osmdesátých let. Na rozdíl od řady hrabalovských adaptací ovšem přepis Rozmarného léta ladí s náladou předlohy, již Vančura vydal v roce 1926. Humoristická novela ovlivněná poetismem se odehrává v říčních lázních Krokovy Vary na slezské řece Orši. Majitel malé osvěžovny, požitkářský Antonín Důra (Rudolf Hrušínský), tráví deštivé červnové dny rozkošnicky malicherným pseudofilozofováním ve společnosti svých přátel – introvertního, idealistického abbého Rocha (František Řehák) a racionalistického majora Huga (Vlastimil Brodský). Rozruch do života lázeňských povalečů vnese kočovný kouzelník Arnoštek se svou asistentkou Annou (Jana Preissová). Krásnou dívku se trojice okouzlených, stárnoucích mužů marně pokouší získat. Antonínova manželka Kateřina (Míla Myslíková) je zase očarována mladým Arnoštkem… Stylově precizní vyprávění se opírá o krásnou kameru Jaromíra Šofra, Menzelovu zálibu v tragikomické drobnokresbě, krásný vančurovský jazyk a vynikající herecké výkony hlavních představitelů. Hrušínský, Brodský a Jana Preissová si své role ještě zopakovali v rozhlasové dramatizaci, kterou představitel Arnoštka – Jiří Menzel - napsal a režíroval v roce 1972. Snímek získal Křišťálový glóbus na MFF Karlovy Vary 1968 a dodnes představuje vynikající ukázku adaptační práce s náročným textem.
Číst dále
