Anotace
V šedesátých letech realizoval Otakar Vávra tři pozoruhodné snímky, inspirované dílem Františka Hrubína. Vedle Srpnové neděle (1960) a Romance pro křídlovku (1966) to bylo i poetické drama Zlatá reneta, natočená podle básníkovy stejnojmenné vzpomínkové novely. Na adaptaci se podílel i samotný Hrubín, hlavní zásluhu na kvalitách nostalgického příběhu o nemožnosti vrátit čas má však tehdy čtyřiapadesátiletý režisér. V roli stárnoucího muže, který po letech navštěvuje rodnou vesnici a uvízne ve vzpomínkách na svou první lásku (Eva Límanová), poskytl Vávra zajímavou hereckou příležitost vynikajícímu Karlu Högerovi. Snímek svým poetickým stylem dobře zapadá mezi díla nové vlny, která v šedesátých letech natáčeli Vávrovi bývalí žáci z FAMU. Zlatá reneta úspěšně reprezentovala československou kinematografii v zahraničí. Na MFF v San Sebastianu získala Velkou cenu Zlatou mušli a ceny FIPRESCI a CIDALC.
Číst dále
