Divotvorný klobouk

Dne 8. srpna 1950 Radok zapsal do svého deníku adresovaného malé dceři, že si brzy pojede pro schválení či zamítnutí scénáře Divotvorného klobouku. Po několika týdnech čekání sice příslušné orgány realizaci povolily, ale smutný příběh veselého filmu tím teprve začínal. Dne 3. února 1951, v době přípravných prací, si Radok poznamenal: „Dr. František Dvořák, který je předsedou dramaturgie, mne obviňoval, že jsem ještě nic kloudného ve své práci neudělal. Mám prý zanechat veškerého umění a všímat si našeho socialistického života. Pak mi doporučil, abych šel na dlouhodobou brigádu. Domnívám se, že tento útok, který ohrožuje přímo moji existenci, je veden proto, že se někteří lidé přece jen dočetli o úspěchu Daleké cesty v Americe.“  Schvalovací řízení bylo vyčerpávající a zásahy shora poznamenaly celý průběh realizace, včetně poslední fáze, kdy musel být film radikálně zkrácen. K premiéře dospěl až 3. července 1953.

Zatímco o Daleké cestě se v době jejího prvního uvedení téměř nepsalo, a byla tak alespoň ušetřena povinných frází služebné kritiky, recenzí na Divotvorný klobouk se objevilo poměrně dost. Jejich soudy jsou vesměs shodné a působí přímo tragikomicky: české exteriéry údajně nevypadaly dost česky, hudba přispěla k chladnému výsledku… V době premiéry už byl Alfréd Radok ze svého místa na Barrandově propuštěn.