Bílá tma

František Čáp, 1948

Film na Filmovém přehledu

Anotace

Válečný snímek Františka Čápa Bílá tma vznikl k oslavám čtvrtého výročí Slovenského národního povstání. Tvůrci v něm zpracovali skutečnou epizodu z průběhu této významné historické události, ovšem zcela v duchu tehdejší ideologie, akcentující spojení českých, slovenských a sovětských partyzánů či vojáků a vyzdvihující úlohu „lidu“ a Rudé armády. Politický balast a patos jsou vyváženy dobrým profesionálním a působivým zpracováním. Přitom je zjevné, že natáčení muselo probíhat v obtížných podmínkách (realizováno byla v pražských a bratislavských ateliérech). – Při ústupu do hor musí partyzánská brigáda zanechat ve vánici několik raněných v zemljance, skryté pod sněhem na nepřístupném místě. Zůstávají tu s nimi doktor, ošetřovatelka Katka, dva vesničané z blízké obce, kteří se přidali k partyzánům, a také dívka Rozka, která se jako jediná z rodiny zachránila před Němci. Nepřátelští vojáci se postupně kolem zemljanky stahují. Oba vesničané se vydají v noci pro zásoby. Jsou však chyceni. Syn jednoho z nich se zřítí ze skály i s proviantem. Zachrání ho sovětský voják Saša Dugin, který unikl nástrahám Němců a který ho vynese po skále až do zemljanky. Tady všechny trápí hlad i obavy o budoucnost. Doktor musí chlapci amputovat rozdrcené prsty u nohou a pak se sám vydá pro pomoc ke vzdálené Rudé armádě. Osazenstvo zemljanky svede závěrečný boj s německou přesilou. Zachrání jej příchod sovětských vojáků. Saša je zastřelen v okamžiku, kdy boj skončil. – Název Bílá tma je označením pro velkou sněhovou vánici. – Snímek byl uveden na III. mezinárodním filmovém archivu v Mariánských Lázních 1948, kde získal putovní Národní cenu pro nejlepší československý film. Zároveň se hrál i na I. filmovém festivalu pracujících ve Zlíně, kde byl ale odsouzen dělnickou porotou, která filmu vyčítala patos dialogů, nedostatek optimismu a naturalismus. František Čáp se o tvrzení porotců vyjádřil neuctivě, což jej stálo další kariéru v československé kinematografii. Proto později emigroval a položil základy slovinského filmu. – Snímek byl uveden v únoru 2018 v rámci projektu Národního filmového archivu Filmové osmičky s dalšími tituly, spjatými s „osmičkovými“ výročími moderních československých/českých dějin. -tbk-
Číst dále

Filmografické údaje

O filmu

Rok výroby 1948
Země Československo
Kategorie film
Žánr drama, psychologický, válečný
Typologie hraný
Minutáž 102 min
Režie František Čáp
Hrají Július Pántik, Mária Prechovská, Boris Andrejev, Nataša Tanská, Jozef Budský
Kamera Václav Huňka
Scénář František Čáp, Leopold Lahola, Miloslav Fábera
Střih Jan Kohout
Architekt Karel Škvor
Hudba Jiří Srnka
Zvuk František Šindelář

Materiály k filmu

K nahlédnutí

Tyto materiály jsou chráněny autorským právem a není možné je využívat. Pro účely propagace projekcí rádi zašleme snímky z filmů k tomu určené.