Anotace
První celovečerní barevný film československé výroby Jan Roháč z Dubé byl dlouho očekávaným projektem, který měl doložit technickou vyspělost zestátněné kinematografie a zároveň svým poselstvím povzbudit sebevědomí národa. Titulní husitský vojevůdce je v souladu s poválečnou ideologií vykreslen jako symbol českého odboje proti německému utlačovateli. Husitství pak ve filmu natočeném podle dramatu Aloise Jiráska není hnutím pouze náboženským, ale zejména sociálním, které přispělo k sociálnímu převratu a národnímu osvobození. Vlastnímu natáčení předcházela pečlivá příprava. Režisér Václav Borský, který je také spoluautorem scénáře, si prostudoval Jiráskovu divadelní hru i dochovaný písemný a obrazový materiál týkající se husitských válek. Musely být ušity dobové kostýmy pro herce a několik set členů komparsu a postaveny dekorace. V barrandovských a radlických ateliérech vznikla císařská komnata, korunovační chrám, konšelská síně Staroměstské radnice nebo hrad Sion. Díky spolupráci na zahraničních produkcích měl jak architekt Jan Zázvorka, tak kameraman Jan Stallich a samotný Borský předchozí zkušenosti s natáčením na barevný film, čímž byla podmíněna jejich volba. Výpravný snímek sledující poslední fázi boje zbytků husitských vojsk proti králi Zikmundovi měl premiéru ve třech největších pražských kinech koncem března 1947. Jan Roháč z Dubé předznamenal, jaká historická tematika bude filmovým plátnům dominovat v následujících letech. Již v listopadu 1948 byla vyhlášena tzv. „jiráskovská akce“, jejímž cílem bylo vyzdvihnout další díla Aloise Jiráska. Zatímco ale po válce probíhala aktualizace husitské tradice relativně spontánně, později šlo hlavně o naplňování direktivních nařízení komunistické strany.
