Radúz Činčera 100 – Malé dějiny krásy

Sté výročí narození dramaturga, scenáristy a režiséra Radúze Činčery (17. června 1923 – 28. ledna 1999) připomene Ponrepo dvěma programovými pásmy, která přiblíží jeho různorodou dokumentární tvorbu. Činčera, jenž získal věhlas především jako spoluautor legendárního interaktivního pořadu Kinoautomat, určeného pro Expo 67, se audiovizuálním projektům dál věnoval v zahraničí. K experimentu však měl blízko i ve svých předchozích, možná méně proslulých, dokumentárních snímcích.
Filmové počátky Radúze Činčery (absolventa estetiky a divadelní vědy na FF UK) spadají do roku 1952, kdy nastoupil jako dramaturg do bratislavského Studia populárně vědeckého filmu. Ve stejné pozici pokračoval o čtyři roky později i v pražském studiu, kde se uplatnil také jako scenárista a autor komentářů, později i jako režisér vlastních snímků.
Natáčení populárně vědeckých filmů, které stálo stranou pozornosti představitelů tehdejší státní moci, mu dalo možnost vyhnout se ideologickým tématům i příležitost přistupovat k zobrazovaným látkám novým, a to spíše emotivním než stroze naukovým způsobem. Činčerova díla se vyznačují důrazem na estetickou stránku, žánrovou nejednoznačností a poetizací námětů. Zkoumaná témata často zprostředkovává pomocí hraných epizod, které látku přibližují s humorem. Vedle hrané složky nebo archivních záběrů využívá i principu skryté kamery k přirozenému zachycení dialogů a chování, zejména u dětí. Stejně jako forma jeho filmů je pestré i jejich zaměření – od fyzikálních či přírodovědných témat až k umění a společenské problematice, která v jeho tvorbě dominuje.
Tvorbu Radúze Činčery připomeneme ve dvou pásmech, která připravily Marta Kucharová Mentzlová a Alena Šlingerová.

Malé dějiny krásy
pásmo krátkých filmů / celkem 101 min. / 35 mm, HD

Vlny řeč moře
režie: Josef Šuran
ČSR 1958 / 13 min.

Paridův soud aneb Malé dějiny krásy
režie: Radúz Činčera
ČSR 1962 / 24 min.

Romeo a Julie 63
Radúz Činčera
ČSR 1963 / 16 min.

Čtyřikrát o jednom
režie: Radúz Činčera
ČSR 1963 / 15 min.

Buřiči a buřinky
režie: Radúz Činčera
ČSR 1965 / 17 min.

Náš člověk na Havaji
režie: Radúz Činčera
ČSR 1969 / 16 min.

Pestrost témat i forma zpracování filmů Radúze Činčery dokládá druhé pásmo představené u příležitosti jeho nedožitých stých narozenin (17. června).
Činčerovy scenáristické začátky v pražském Studiu populárně naučného filmu v programu přibližuje poetický snímek o pohybech mořské hladiny Vlny řeč moře (1958) režiséra Josefa Šurana.
Zamyšlení nad krásou a uměním nabízí Činčerův autorský snímek Paridův soud aneb Malé dějiny krásy (1960). Herec Jan Přeučil v něm na pražské plovárně, po vzoru mytologického Parida, vybírá nejpůvabnější dívku – bohyni. Hraný rámec uvozuje výklad o uměleckých slozích a proměnlivosti kritérií krásy v průběhu věků. Pro autora šlo o „vědomé zkoušení toho, kolik divák unese mluveného, žertovného slova“.
Hravou formu má i jeho filmový fejeton o ekonomice Čtyřikrát o jednom (1963), v němž se kriticky dotýká ne vždy spravedlivě dodržovaného odměňování zaměstnanců podle významu jejich práce a dosažené kvalifikace.
Slavný Činčerův snímek Romeo a Julie 63 (1963) vznikl z podnětu Divadelního ústavu, jenž si objednal metodologický film o režijních postupech Otomara Krejči. Z několikahodinového materiálu vznikl dvoudílný snímek určený pro studijní účely Hovory o jedné inscenaci a zmíněný dokument pro kina s cílem přiblížit také běžným divákům Krejčovu práci na shakespearovské inscenaci Národního divadla.
Po politickém uvolnění v polovině šedesátých let natočil Radúz Činčera několik cestopisů ve spolupráci s kameramanem Janem Špátou. Film Buřiči a buřinky (1965) vytvořil během cesty na Mezinárodní filmový, divadelní a hudební festival v Edinburghu. Činčera v něm dává do protikladu spořádané úředníky v buřinkách s revoltující dlouhovlasou mládeží, vyjadřuje svůj obdiv k britskému způsobu života, k tamnímu propojení tradic s moderní dobou i k tolerantnosti Britů.
Život v zahraničí přibližuje také snímek Náš člověk na Havaji (1969) o Čechovi druhé generace, vysloužilém americkém vojákovi, který se usadil na tichomořském ostrově. V komentáři namluveném neobratnou češtinou se tento český krajan vyjadřuje ke svému exotickému domovu i k otcově rodné zemi.