Večer pro Petra Slabého

Pro velkou část kulturní veřejnosti je Petr Slabý (1963–2023) znám především jako hudební publicista a odborník na oblast alternativní hudební scény. Publikoval mimo jiné v periodikách UNI, His voice atd. Jeho komponované rozhlasové pořady, na nichž se podílel spolu se svým otcem Z. K. Slabým, pro ČRo Vltava Svět jiné hudby, se později transformovaly i do podoby dvoudílného knižního vydání (2002, 2017). Veřejnosti zcela neznámou pak zůstává řada nikdy nezveřejněných Petrových scénářů a děl beletristických.
Petr Slabý začal natáčet již koncem sedmdesátých let během studia na gymnáziu Na Pražačce, kde spolu se svým spolužákem, pozdějším kameramanem Jaromírem Kačerem, vytvořili několik poetických filmů na formátu Super 8 mm (Cranium, Mé oči tě viděly, Na konci tisíciletí), se kterými se úspěšně zúčastňovali festivalů Brněnská 16 a Mladá kamera Uničov. Ve své kinoamatérské tvorbě (pojem „nezávislý film“ v té době nebyl užíván, a proto se přidržujeme dobově správného označení „amatérský film“) pokračoval Petr během celých osmdesátých let, a to převážně ve spolupráci s kameramanem Markem Jíchou. Jeho tvorba, a to nejen tehdejší, se vyznačuje širokou žánrovou i tematickou pestrostí od groteskně parodických filmů (Kabinet špagetové hrůzy, Poprask v dívčích srdcích) až po filmy existenciálně ponorné (Černá sobota). V Černé sobotě, velmi volně inspirované Proustovým Hledáním ztraceného času a zasazené do reálií severočeského městečka Chřibská, fragmentární vyprávění stírá hranice mezi realitou, vzpomínkami a představami, aby vyústilo v imaginativní filmový obraz našeho pozemského pobývání.
V průběhu osmdesátých let pracoval Petr Slabý na Barrandově jako asistent režie – podílel se kupříkladu na Troškově filmu Poklad hraběte Chamaré či spolupracoval s Barbrou Streisandovou na filmu Yentl.
V roce 1988 byl konečně přijat na FAMU – obor scenáristika a dramaturgie, kde mimo rámec studijních povinností realizoval spolu se svými spolužáky Davidem Sísem, Markem Jíchou a dalšími podivuhodnou a na svou dobu inovativní obrazově-zvukovou koláž Andaluská kočka, složenou z 35mm odstřižků posbíraných z odpadu ve střižnách FAMU.
Od druhé poloviny devadesátých let spolupracoval externě s Českou televizí, kde se věnoval tematice soudobé alternativní hudební scény, kupříkladu pro pořad „60“.
Zcela opomíjenou a přitom průkopnickou prací v oblasti krátkometrážní seriálové tvorby zůstala třináctidílná, s ironizujícím nadhledem pojatá, série Pohotovost U zelené ohrady (2009), vytvořená pro regionální televizi v Rokytnici nad Jizerou.
Vrcholným filmovým dílem Petra Slabého se stal celovečerní dokument, iniciovaný a produkovaný Janem Hrnčířem, Rok konopí (2012), na němž spolupracoval s kameramanem Jaromírem Kačerem a spoluscenáristou i průvodcem Pjérem la Šé'zem.

Kabinet špagetové hrůzy
režie: Petr Slabý
ČSR 1981 / 9 min. / 16 mm

Černá sobota
režie: Petr Slabý
ČSR 1989 / 21 min. / 16 mm

Rok konopí
režie: Petr Slabý
ČR 2012 / 90 min. / DCP
Dokumentární časosběrný snímek Petra Slabého Rok konopí vznikl na námět a v produkci Jana Hrnčíře, jehož k projektu dovedla vlastní zkušenost pacienta s nádorem. Tvůrci sledují několik „neposlušných“ jedinců, kteří se kvůli léčbě rozhodli pro nelegální konopné preparáty. Zaznamenávají názory spřízněných léčitelů, pěstitelů či aktivistů, jejichž snahy podporují i pozitivní poznatky vědeckých odborníků z Čech a z Izraele. Jejich názory jsou konfrontovány s představami politiků, policistů a úředníků. Vše propojuje filozofující komentář psychologa a hudebníka Pjéra la Šé’ze.
Vstup volný