Filmografické údaje
Promítáme v Ponrepu
| Podtitulky | české |
25 let Filmu před sto lety
↓
Jsou filmy – není jich mnoho –, které překvapí i znalce, kteří si mysleli, že je nepřekvapí už nic. Poslední boj je jedním z těchto filmů – a překvapení je tím větší, že jde o snímek, o němž se celých sto let od jeho vzniku prakticky nevědělo, dokonce i údaje o jeho existenci a o dochovaných materiálech byly až donedávna zastřeny dohady a zmatky.
Detektiv Harry Piel má vysvobodit dceru velkoprůmyslníka ze spárů šíleného vynálezce. Pronikne do zlosynova hradu, kde na něj číhá kromě mnoha jiných nevlídných atrakcí i obří smrtonosný robot. Nejen děj filmu je pod vlivem vysokého napětí, ale i silně elektrizovaný hrad!
Němec Harry Piel, jenž si své „sensační filmy“ (jak se jim tehdy říkalo) většinou i sám režíroval, patřil v němé éře k těm evropským hvězdám, které publikum kin neadorovalo méně než nejproslulejší akční hrdiny Hollywoodu. V letech 1922 až 1923 vznikla jeho trilogie Das schwarze Kuvert – Rivalen – Der letzte Kampf. První díl, dochovaný jen ve verzi pro ruský export, byl filmovým muzeem v Düsseldorfu restaurován a uveden v roce 2024. V našem Národním filmovém archivu je pod názvem V posledním okamžiku uložena kopie, kde první dvě třetiny děje pocházejí z Rivalů a třetí třetina z Posledního boje. Znalec Pielova díla, Andreas Thein, je přesvědčen, že v prvorepublikovém Československu se Rivalen a Der letzte Kampf hrály v kinech samostatně (první jako Slavnost v pekle). Je tedy otázka, jak a kdy vznikl kompilát, který dostal (zavádějící) název V posledním okamžiku.
projekce s živým hudebním doprovodem
Zařazeno ve filmovém cyklu
| Rok výroby | 1922-23 |
|---|---|
| Země | Německo |
| Minutáž | 82 min |
| Režie | Harry Piel |
| Hrají | Harry Piel, Karl Platen, Inge Helgard, Adolf Klein |