Popely/ Popioły

Období napoleonských válek zobrazené z pohledu polského vojáka. Na příkladu osudů mladého šlechtice Rafała Obromského nás Wajda konfrontuje s romanticko-šlechtickým mýtem rytíře – toho, kdo bojuje ve jménu ideálů, a přesto končí v popelu dějin. Tento vizuální epos ukazuje národ, který se teprve učí jazyk vlastní identity. Tragédie se prolíná s absurditou, realismus s romantickým mýtem a hrdinství s naivním snem. Film, dnes považovaný za klasiku polské kinematografie, se zpočátku setkal s rozporuplným přijetím. Kvůli scénám krutosti někteří kritici vyčítali Wajdovi antinacionalistický defetismus, jiní naopak oceňovali odvahu historické interpretace.