Čtyři noci jednoho snílka / Quatre nuits d’un rêveur

Nečekaně světlé dílo z tvorby „temného“ režiséra – v tomto paradoxu se film shoduje s názvem své předlohy: Bílé noci, novely F. M. Dostojevského. Aniž by se zřekl svých rigorózních formálních principů, natočil Bresson okouzlující (a místy dokonce lehce úsměvnou) studii o tom, jak z nepatrných pohledů a gest se rodí zamilovanost, o snílkovství jedněch a o věrnosti druhých. Jestliže se dá tvrdit, že v Bressonových filmech neexistuje žádné déjà vu, protože vše u něj působí tak, jako bychom to v tuto chvíli na plátně viděli poprvé, pak to platí i pro lásku.