Hry pro děti školou povinné / Naerata ometi

úvodní slovo: Tereza Konrádová a Tomáš Hubáček

Neradostné dospívání šestnáctileté Mari je krutě poznamenáno matčinou smrtí a otcovým alkoholismem. Z rozhodnutí úřadů je umístěna do odlehlého sirotčince, kde sice je postaráno o základní potřeby svěřenců, ale láska či individualismus zde nemá místo. Jediným místem útěku před monotónním a pravidly sešněrovaným životem v zařízení je polorozpadlý domek v lesích, přezdívaný Vila. Paradoxně pouze zde, v prostředí destrukce, nachází Mari s mladíky Taurim a Robim alternativu k systémům, jejichž základy se zdály být pevné a neochvějné. Místo, kde lze popustit uzdu fantaziím a skrývaným emocím. 

Jedna z nejvýznamnějších estonských režisérek Leida Laius (1923–1996) se ve svých filmech soustředila na silné ženské postavy, které čelí výzvám, jež přináší manželství či mateřství (například Libahunt, 1968; Kõrboja peremees, 1979). Snímek Hry pro děti školou povinné (jehož spolurežisérem byl kameraman Arvo Iho), natočený na počátku perestrojky, byl však pro ni do té doby společensky nejkritičtějším počinem. Syrovost příběhu umocňuje i převážné obsazení neherců či užívání ruční kamery.

Projekce pod záštitou Estonského velvyslanectví v ČR.