Ostrov na pevné zemi / Sziget a szárazföldön

Judit Elek (1937–2025), jedna z nejvýraznějších evropských žen-filmařek své generace. „Řeklo by se: alternativní nová vlna,“ píše Elie Raufaste v zářijových Cahiers du cinéma. „A sice taková, která se na rozdíl od nouvelle vague nezajímá o mládí, ale o stáří.“ To platí i pro Ostrov na pevné zemi, režisérčin první celovečerní hraný film, mistrovské dílo melancholie. Osamělá hlavní hrdinka se v něm rozhodne opustit svůj starodávný byt-ostrov, vrchovatě naplněný vzpomínkami. Tiché prostory náhle ožijí shlukem lidí, podezřelých obyvatel jakési jiné planety – moderní Budapešti. Nenápadně surreálné okamžiky klíčí stylisticky na „pevné zemi“ dokumentaristické metody cinema direct, kterou si režisérka vyzkoušela ve svých předchozích krátkých filmech. V pozdější tvorbě se bude několikrát zabývat osudem maďarských Židů; sama strávila za války část dětství v ghettu.

Širší výběr z autorčiny tvorby nabídlo letos na podzim berlínské kino Krokodil ve spolupráci s kinematékou Arsenal, tři rané filmy se počátkem července promítly na festivalu v La Rochelle. Už loni byla Judit Elek pro západní publikum „znovuobjevena“ na Festivalu dei popoli ve Florencii a v pařížské Cinémathèque française. Kompletní dílo Judit Elek právě ve Francii vychází na DVD. A v těchto dnech, až do 23. listopadu, se filmy Judit Elek promítají v Cinémathèque du documentaire pařížského Forum des images. Všechny tyto události byly koncipovány ještě za režisérčina života. (Zemřela 1. října ve věku 87 let.)

Česká normalizační distribuce tvorbu Judit Elek ignorovala, stejně jako polistopadoví filmoví kritikové (a kritičky). Po Ostrovu na pevné zemi byl u nás uveden už jen film Chudobka, k němuž Judit Elek napsala scénář (v Ponrepu 9. prosince).