A co když je to láska? / A esli eto ljubov?

Když v roce 1961 přišel do sovětských kin film Julije Rajzmana A co když je to láska, vyvolal velkou diskusi. Otázky směřovaly nejen na povahu vztahu ústřední dvojice, studentů střední školy Xenie a Borise, kteří prožívají své první milostné vzplanutí, ale i na sovětskou společnost vůbec. V typově ostře vyhraněných postavách ji reprezentuje učitelka němčiny, jednající s hrdiny v duchu měšťáckých představ o morálce, upracovaná Xenina matka, která uvěřila řečem o nestoudném chování své dcery, a ředitelka školy, která namísto toho, aby se na věc podívala nezaujatě, si v práci zvykla na rutinu a kompromisy, aby „nenarazila“. Základem vyprávění se stala skutečná událost, jejíž vyústění bylo mnohem tragičtější než ve filmové podobě. V klasickém díle sovětského „období tání“, které vedlo i k zamyšlení nad pojmem „nový člověk“ (děj se odehrává v nové městské čtvrti), vytvořila hlavní roli Žanna Prochorenko, známá jako dívka z Čuchrajovy Balady o vojákovi (1959).