Pařížská maitresa / A Woman of Paris

česká premiéra

+ krátký film

Vejplata / Pay Day

režie: Charles Chaplin

USA 1922 / 19 min. / 35 mm / CZT

K filmu Pařížská maitresa se váží dvě senzace, jedna z roku 1923, druhá z roku 2023. Ta starší plynula z faktu, že se jednalo o Chaplinův první celovečerní film, že v něm poprvé sám nevytvořil hlavní roli – a že šlo o vážné drama. Snímek měl od okamžiku svého uvedení pověst mistrovského díla, psali o něm všichni renomovaní filmoví kritikové v USA i v Evropě, nadšeně o něm diskutovali ale také sami filmaři – od Reného Claira až po Martina Friče. A senzace o století mladší? Hudba! Jak známo, zkomponoval Chaplin hudbu ke všem svým sedmi zvukovým filmům, následně ale i ke svým starším filmům němým (s výjimkou raných krátkých snímků). Teprve v sedmdesátých letech minulého století tak Chaplinovo dílo získalo svou „definitivní akustickou podobu“. Jako poslední přišla na řadu Pařížská maitresa, v tomto jediném případě ale nebyl výsledek zcela uspokojivý. Chaplinův zdravotní stav se v oné době (1975 – tzn. víc než půl století po natočení filmu) rapidně zhoršoval a filmařův hlavní spolupracovník Eric James stanul před nelehkým úkolem, když měl krásné, ale dost fragmentární Chaplinovy kompozice upravit tak, aby „pokryly“ celý celovečerní film.  

Timothy Brock, který byl přizván, aby garantoval hudební doprovod Pařížské maitresy u příležitosti stého výročí premiéry, měl od počátku jasno v tom, že „hlavním“ komponistou musí zůstat Chaplin. Po podrobných rešerších zjistil, že existuje velké množství nepoužitého hudebního materiálu, který Chaplin složil – ještě v plné síle – pro svůj film Světla ramp (1952), shodou okolností jediný umělcův film po Pařížské maitrese, který rovněž nebyl komedií, ale vážným dramatem. Akceptovatelné řešení Timothyho Brocka spočívá v důmyslné kombinaci této nepoužité hudby pro Světla ramp s hudbou komponovanou v roce 1975 přímo pro Pařížskou maitresu. Takto byl digitálně restaurovaný film poprvé slavnostně uveden v únoru 2023 na Berlinale. V České republice ho můžeme poprvé vidět – a slyšet – nyní.