Sanatorium na věčnosti / Sanatorium pod klepsydrą

úvodní slovo: Iwona Lyko

Has ve své adaptaci prózy Bruno Schulze zavádí diváka do světa poezie, představivosti a přeludů paměti. Hlavní postava, Jozef, přijíždí do sanatoria doktora Gotarda, kde se nachází jeho otec – dávno zemřelý, avšak zde znovu oživený. Jozefova cesta do sanatoria se proměňuje v putování světem dětské fantazie, mladických okouzlení i hořkých zklamání. Je to pouť plná podivností a paradoxů, kde se bujný erotismus prolíná s přeludy smrti a čas nejenže ustává, ale doslova se rozpadá. Film, který se dotýká tématu haličské židovské kultury, vznikl ve stínu březnové krize roku 1968. A přestože se stal terčem ostré kritiky režimu, podařilo se Hasovi dostat jej na festival v Cannes v roce 1973, kde získal Zvláštní cenu poroty.