Návrat ztraceného ráje

Autobiograficky laděným poetickým snímkem Návrat ztraceného ráje se režisér Vojtěch Jasný vrací do české kinematografie, z níž byl po roce 1968 vykázán normalizátory. Tvůrce, žijící dlouhá léta v exilu, přináší ve svém díle hluboce osobní výpověď, v níž se dotýká řady závažných témat, především vztahu k vlasti či k domovu, vztahu k minulosti i k současnosti, ale i intimních vztahů mezi blízkými lidmi. 

Exulant se symbolickým jménem Jan Poutník, který našel nový domov v New Yorku, přijíždí do rodného městečka a přemýšlí o definitivním návratu. Setkává se s řadou lidí, posléze se však vrací zpět do Ameriky. 

Vojtěch Jasný po více než třiceti letech navázal na slavné Všechny dobré rodáky, když použil některé postavy z tohoto filmu a především když umístil děj do městečka Bystré u Poličky, kde se Rodáci natáčeli.