Ďábel v těle / Le Diable au corps

Raymond Radiguet (1903–1923) vystihl ve svém příběhu vzplanutí gymnazisty k dívce o málo starší, avšak ženě frontového vojáka, okouzlený svět dospívání v krutém rozporu s válkou. Za pomoci zkušených profesionálů, scenáristů Aurenche a Bosta, dokázal Claude Autant-Lara evokovat dobovou atmosféru, přetlumočit marné snažení hrdinů vytvořit si vlastní vysněný ostrov lásky navzdory dobovým poryvům. Zatímco předloha byla přijata veřejností rozporuplně (starší generace byla pohoršena, mladí v čele s Jeanem Cocteauem byli nadšeni), její filmová adaptace byla o více než dvacet let později chválena téměř jednohlasně a získala řadu ocenění. Jedno z nich přirozeně patřilo začínajícímu Gérardu Philipovi, který byl hned následujícího roku vyhlášen i nejlepším francouzským filmových hercem, což se opakovalo v letech 1952 až 1955 každý rok.

„Není zakázáno snít o tom, jaký by byl film Ďábel v těle, kdyby ho byl natočil Jean Vigo, přesto si můžeme blahopřát k adaptaci Clauda Autanta-Lary. (...) Rozšířila duchovní a morální obzor diváka a připravila cestu dalším hodnotným filmům. (...) Dobře vím, že François Truffaut tyto přednosti scenáristům Aurencheovi a Bostovi nepřiznává, ale nemá pravdu.“

André Bazin