Promítáme v Ponrepu
projekce za účasti autora
Devatenáct krátkých filmů, rozdělených do dvou večerů, vznikalo mezi lety 1994–2018.
To seřazení do dvou bloků upřednostňuje pestrost a jakési vyrovnávání obsahů a tónu jednotlivých krátkých filmů před časovou chronologií vzniku.
Ty filmy by se daly roztřídit zhruba do tří kategorií, které se ale vlastně víceméně prostupují: nenarativní filmy se symbolickometaforickou strukturou, hudební filmy a klipy, animované filmy s více či méně narativní strukturou. Všechny ty filmy by se zároveň daly nazvat experimentálními v tom smyslu, že vždy laborují s postupy, kdy až výsledný film má ověřit filmovost daného zplánovaného konceptu.
Například část nenarativních filmů se symbolickometaforickou strukturou je odvozena z nějaké myšlenky, úplně jednoduchého námětu, a vznikaly tak, že poměrně dlouho jsem nosil nepřetržitě s sebou v batohu malou kameru a s přibývajícím natočeným materiálem a neustálým poznámkováním si a „rozvětvováním“ námětu či prvního plánu vznikaly dotáčky a dotáčky dotáček, až jsem měl potom pocit nebo intuitivní jistotu, že takto by celá struktura filmu už měla být dostatečně zahuštěná a může se začít střihat. U každého filmu jsou ty postupy nějak variovaně odlišné, ale u všech, včetně těch v podstatě narativních animovaných, je jejich hlavní motivací se filmem bavit, být překvapován a okouzlen, co všechno jde, třeba až na hranici racionality a čehosi tušeného…
Těch krátkých filmů jsem za těch cca 25 let udělal spíše okolo třiceti a jestli dokážu mít pořád radost ze dvou třetin a nestydím se je promítat, tak je to snad dobrá bilance...to, co si o filmu myslím: že je jakousi vstřebanou, vloženou a vrženou energií, kde se nic nedá obelhat, abychom neztratili sami sebe.
Rodinné kroniky
1999 / 9 min.
Ve větru
1997 / 7 min.
Žiletky
1996 / 4,5 min.
Říše koupelen
1998 / 6 min.
Alkohol
2003 / 2 min.
Amfiteátr
2005 / 5 min.
Na sněhu pes
2003 /14 min.
Sunrise
2015 / 6 min.
Mění se kulisa
2010 / 9 min.
Ostrov Hedvika
2006 / 6 min.
Poslední pozdrav z vojny
1994 / 2,5 min.