Bláhové ženy / Foolish Wives

„Ten film mne ohromil, viděl jsem ho nejmíň desetkrát. Zavrhl jsem vše, co jsem dřív obdivoval, rázem jsem pochopil, jak jsem se mýlil.“

Jean Renoir

Letos v prosinci tomu bude padesát let, co se Bláhové ženy naposled objevily v programu Ponrepa. Nebyla to ovšem verze trvající bezmála dvě a půl hodiny, kterou máme k dispozici dnes, ale artefakt o polovinu (!) kratší. Úkolu vrátit jednomu z klíčových snímků americké němé éry ztracenou krásu a lesk, se v roce 2022 zhostil David Kehr z Museum of Modern Art.

Opět máme tedy před sebou jeden z filmů, který se z mlhavé legendy směl proměnit zpátky v živou součást světového filmového dědictví.

Erich von Stroheim nechal na pozemcích studia Universal vystavět srdce mondénního Monte Carla, jeho paláce a samozřejmě Casino, přičemž trval na maximálním realismu. Explodující náklady nejprve producenty vyděsily, ale nakonec se je rozhodli využít pro propagaci. Divácký úspěch, podpořený skandální pověstí jak díla, tak režiséra, byl značný. Neodvolatelně „prokletým“ autorem se Stroheim stane až díky svému následujícímu čtvrtému filmu, Chamtivost. Oba vzácně „nestřídmé“ filmy pak André Bazin chápal jako filmový ekvivalent filozofie markýze de Sade; proti takovému zařazení by Erich von Stroheim určitě neprotestoval.