Spiknutí / Vyborgskaja storona

Jeden z velkých Šostakovičových filmových domácích úkolů představovala tzv. trilogie o Maximovi: po Maximově mládí a Maximově návratu následovalo Spiknutí, drama ze dnů Říjnové revoluce. Nezkušený Maxim se tady stává ministrem financí, je v osobním kontaktu s Leninem a Sverdlovem a jakoby na svých ramenech nese osud rodící se nové republiky. Asi nepřekvapí, že mnohem autentičtěji vyznívá postava anarchisty Platona Dymby či zmatené Jevdokyje Ivanovny, již každá doba nakonec zneužije po svém. Šostakovičova hudba se tady prosazuje hlavně v úvodu, poté v obsahově i obrazově významné sekvenci drancování vinného skladu a v samotném závěru, a stojí za pozornost.