Čtvrtý sňatek paní Margarety / Prästänkan

projekce s živým hudebním doprovodem

Perioda, v níž malé Dánsko ovládalo značnou část světového filmového trhu (dnešní fenomén dánského Dogme 95 se s ní může měřit jedině publicistickým ohlasem, nikoli v komerčním ohledu), netrvala déle než jedno desetiletí, jehož konec se kryje s Dreyerovými scenáristickými počátky a s jeho režijním debutem President (1918). Zesláblá pozice dánské kinematografie po skončení první světové války přinutila Dreyera, tak jako jeho starší kolegy Christensena a Gada, k časté práci v zahraničí. Ve Švédsku, Norsku, Francii a v Německu natočil celkem sedm svých filmů.

Nejprve odchází v roce 1920 do Švédska a natáčí Čtvrtý sňatek paní Margarety, hodnocený odborníky jako první dokonalá ukázka jeho režijního mistrovství, přestože převažující úsměvné ladění snímku nebude pro filmařovu příští tvorbu typické. Hrdina příběhu se musí, chce-li se stát novým pastorem vesnice, oženit s vdovou po zemřelém pastorovi. Již čtvrtá oběť paní Margarety – mladík z přirozenosti tíhnoucí k jiné věkové kategorii a poetičtější formě ženství – se ocitá v nezáviděníhodné situaci.