Lekce Faust

„Každá civilizace, když cítí blížící se zánik, se vrací ke svým počátkům a hledá, zda mýty, na nichž je postavena, neobsahují novou možnost interpretace, která by jí mohla dát nový impuls, a odvrátit tak blížící se katastrofu. Faustovský mýtus je jedním z klíčových mýtů této civilizace. Lekce Faust je podle mne jednou ze základních morfologických (archetypických) situací jak samotného člověka (individuality), tak i jeho společenství (civilizace). Každý člověk je postaven jednoho dne před dilema: buď prožít svůj život konformně, s mlhavým příslibem institucionálního Štěstí, anebo se vzbouřit a jít proticivilizační cestou, a to bez ohledu na následky. (...) Lekce Faust však nebude film à la teze, naopak chci dát, podobně jako v Alence, volný průchod „nevědomým interpretacím“, neboť mám mnohem větší důvěru ve „vnitřní řízení“ než ve vnější formu a stavbu. Tato romantická víra se možná bude zdát v dnešní postmodernistické době jako anachronismus, ale někdo ji musí převést přes tuto neoklasicistní, neokonzervativní, eklektickou dobu, než se zformuje „nový romantismus“.“

Jan Švankmajer