Pozor, vizita!

„Člověka, který celý život prožije určitým způsobem, nemůžete zavřít do klece, i když si uvědomuje, že se v té kleci má líp než kdekoliv jinde. Takový člověk přes to všechno vezme nohy na ramena. Pud po volnosti je silnější než všechno ostatní, i když daleko neuteče. Takhle asi zjednodušeně. Momentů a motivů je ve filmu mnohem víc, a odvažuji se doufat, že čitelně dosažených. Ne nadarmo je tu i ostatní soubor postav, z nichž každá má něco, co reprezentuje určitý životní pocit, typ.

Prepsl ve filmu je jen zčásti Prepsl Branaldův. Je to především Prepsl Hrušínského. To je východisko. Na Hrušínského jsme s Borem mysleli při psaní scénáře, pro něho jsme se rozhodli. Znám jeho velké možnosti, těch jsem také chtěl využít. Prepsl však není role šitá úplně Hrušínskému na tělo. Řada prvků, z nichž jsem při stavbě postavy vycházel, maje na mysli Hrušínského, se zpětně teprve musela dostat do jejího charakteru a jednání. Další spoluprací a při natáčení jsme teprve nacházeli souznění, přesnou tóninu, abychom oba – herecky i režijně – cítili stejnou roli.“

(Karel Kachyňa, Film a doba 1982)