Anotace
Chodit do kina přinášelo v poválečném Československu divácky různorodou zkušenost v závislosti na tom, jak vypadala jednotlivá místa promítání. Na příkladu historického území bývalého Východočeského kraje ukážeme architektonickou a typologickou různorodost budov, které sloužily kinoprovozu. Jen zřídka se totiž jednalo o stavby postavené pouze pro účely kina. Hustou síť promítacích míst totiž tvořily především sokolské budovy, hospodské sály, kulturní domy, provozy spojené s divadlem, nebo závodní jídelny a školní tělocvičny. Pátrání po těch mnohdy zaniklých kinech je zároveň sondou do (nejen) lokální historie a skládáním mnohovrstevnaté struktury propojující rozsáhlou síť míst promítání, potřebnou technickou a technologickou infrastrukturu, filmovou distribuci a diváctvo.