Krásná zajatkyně / La belle captive

Goetheova balada Snoubenka z Korintu vychází z antické legendy o muži, který se beznadějně zamiluje do tajemné dívky. Její bledá pleť je téměř průhledná a navíc ji obklopuje aura nedosažitelnosti. „Nejdřív musíš požádat o svolení mého otce.“ Zoufalý milenec se tedy vydá do Korintu, kde najde dívčin dům. Matka překvapenému muži oznámí, že dcera před lety zemřela. Je pozdě v noci, a tak cizince nechá přespat v dívčině pokoji. Dívka se náhle objeví a ulehne muži po boku. Ráno je nalezen beze stopy života s krvavými šrámy na krku. Stejný příběh se objevuje u Julese Micheleta a právě v Robbe-Grilletově Krásné zajatkyni. René Magritte namaloval hned několik pláten s tímto názvem, Robbe-Grillet je nejprve použil v roce 1975 jako ilustrace ke svému stejnojmennému románu. Henri Alekan, kameraman Cocteauův (Kráska a zvíře) a Wendersův (Nebe nad Berlínem) ke Krásné zajatkyni poznamenal: „Surrealistické filmy vznikaly ve dvacátých a třicátých letech, ale byly černobílé. Já jsem měl výhodu, že jsem pracoval s barevným materiálem. A navíc mne těšilo, že jsem se mohl pokusit dosáhnout prostřednictvím světla o rovinu stojící vysoko nad přirozeností. Chtěl jsem do filmového obrazu dostat prvky, které na filmovém plátně nejsme zvyklí vídat.“